Příkop šířky cca 10 m se dochoval takřka v původní podobě v části obvodu mezi Pražskou a bývalou Olešskou branou, na jiných místech jen úseky menších depresí. Jeho vnitřní stranu tvořila eskarpa, z níž vyrůstala parkánová zeď (místy dochováno). Alespoň zčásti byla zděná také kontreskarpa fragmentárně dochovaná v okolí SZ nároží města. Vnější strana příkopu plynule přerůstala v těleso valu, s výjimkou partií, kde se val neuplatňoval.