zahrada

Zahrada navazuje na severní průčelí proboštství, od kterého je oddělena místní komunikací (ulice Vítězslava Nezvala). Hlavní vstupní brána, zachovaná dnes jen v torzu v podobě dvou mohutných sloupů, se nachází přímo naproti portálu budovy proboštství. Kolem zahrady je zachováno několik pilířů dřívějšího ohrazení. Jedná se o masivní zděné hranolové pilíře (lomový kámen a patrně částečně i mladší cihelné zásahy) se stříškou sklopenou směrem do zahrady. Mezi pilíři bylo dříve ukotveno dřevěné ohrazení. Sloupky jsou zachovány v různém stavu po všech stranách bývalé zahrady. Pozemek je lichoběžníkovitého tvaru a směřuje k severovýchodu. Tento směr také kopírovala centrální osa zahrady, která je zachycena na mapě stabilního katastru z roku 1842. Tvar zahrady a tedy i směřování její osy k severovýchodu je dán pravděpodobně místními krajinnými podmínkami. Původně byla zahrada tvořena třemi svažitými terasami, které mezi sebou propojovala ústřední cesta (její součástí mohla být i schodiště). Přesná podoba a rozložení zahradních prvků dnes nejsou známy, z původní zahrady se zachovaly z porostů jen jeden jírovec maďal a jeden lískový keř, ze zahradních prvků pak torza studny a kašny.