Jednolodní orientovaná stavba (převážně smíšené zdivo) s obdélnou lodí, se vztaženou hranolovou věží při Z průčelí a s mírně odsazeným pravoúhlým presbytářem, ke kterému na J straně přiléhá nižší čtvercová sakristie v patře s oratoří. Střecha lodi je sedlová, nad presbytářem zvalbená, krytá jednoduše kladenými bobrovkami. Střecha věže (v základu nízká stanová střecha s lucernou) i jehlancová stříška sanktusníku jsou kryté plechem. Hlavní vstup do kostela pravoúhlým kamenným portálem (s profilací a výrazným svazkovým klenákem ve vrcholu), nad kterým je supraporta v podobě rozeklané, volutově ukončené římsy s Rohanským polychromovaným kovovým erbem, se nachází v ose Z průčelí. Vertikální osu průčelí prodlužuje velké okno se segmentovým záklenkem (nad ním kamenný alianční erb Valdštejnů a Trauttmannsdorffů) a hranolová věž otevřená půlkruhově ukončenými okny s dřevěnými žaluziemi. Vedlejší vstupy do kostela (portálky s kamenným ostěním) jsou prolomeny v ose S a J (zazděný) bočního průčelí. Stěny lodi, věže i stěny presbytáře jsou členěny soklem, toskánskými pilastry, které vynášejí několikrát zalamované kladí s odstupněnou barokní římsou. Pilastry se pravidelně střídají se 3 okenními osami z každé strany lodi (s 1 okenní osou u presbytáře). 5. okenní osu lodi tvoří na Z vždy trojice čtvercových okének, které osvětlují schodiště vedoucí do věže. Hlavní oltář je osvětlen malým kruhovým okénkem v ose presbytáře. Alianční erb na průčelí představuje Františka Josefa Jiřího z Valdštejna a Vartenberka a jeho manželku Marii Josefu z Trauttmanndorffu.