Pavilon čp. 1 je volně stojící zděný hladce omítnutý (dnes nastříkán okrovým břizolitem) podsklepený patrový objekt s podkrovím postavený na členitém zhruba čtvercovém půdorysu pod střechou, která je srostlicí střech sedlových a valbové, krytou čtvercovými na koso kladenými plechovými šablonami, červeně natřenými - před nimi (na začátku 90. let 20. století) byla kryta tzv. frankfurtskými taškami. Průčelí jsou krom místy dosti vysokého soklu členěna kordonovými pásovými římsami (ta mezi přízemím a patrem je dole profilována) a v patře a v podkroví u rizalitů vodorovnými pásy, které jsou přerušeny okny. Okna jsou zpravidla dvojitá tříkřídlá třítabulková dělená do “T” dovnitř otvíravá osazená do špalet. V šechny mají podokenní římsy, ty v přízemí mají v horní části pásovou šambránu se svazkovým hlavním klenákem, ty v patře profilované šambrány a nadokenní římsy. Ve štítech rizalitů byla okna asi v 1. polovině 20. století rozšířena, jak o tom svědčí neadekvátně kratčí podokenní římsy, proto jsou bez dalších článků. Okna přízemí a suterénu jsou opatřena novodobými mřížemi svařenými z ocelových prutů. Střecha budovy je tzv. “nádražního” typu, proto budova nemá korunní římsu, nad štíty rizalitů značně přečnívá, proto je zde podepřena dřevěnou řezbou zdobenou konstrukcí nesenou vždy čtyřmi konzolami. Na obrázku vedle je pohled od východu. Jihozápadní hlavní vstupní průčelí je tříosé s jednoosým rizalitem na jihovýchodní straně, v přízemí je okno v prostřední ose (v koutě u rizalitu) nahrazeno dveřmi - dnes novodobými lištovými dvoukřídlými pravými dovnitř otvíravými s okénky z katedrálního skla. Před nimi představené schodiště o devíti stupních s železným zábradlím neseným zděnými hladce omítnutými pilířky. Jihovýchodní průčelí je tříosé se středním jednoosým rizalitem, který má z pravé strany přístavek se zádveřím v přízemí (s dnes zazděnými dveřmi na severovýchod, před nimiž schodiště o třech stupních s železným zábradlím) osvězlené z jihovýchodu oknem - je navíc - ve čtvrté ose, v patře je dnes “skleník” s pultovou střechou - vše zaskleno drátěným sklem. Severovýchodní průčelí má na jihovýchodní straně rizalit v podkroví s jedním oknem, v patře s trojitým sdruženým oknem (přičemž nad středním nezúženým oknem je nadokenní římsa obohacena o trojúhelný fronton) a v přízemí s dvěma okny. Zbývající část průčelí má dvě okenní osy. Ve 2. ose v přízemí byly asi ve 2. polovině 20. století nahrazeny původní dveře menším úzkým oknem - dvoukřídlým dvoutabulkovým s poutcem. Severozápadní průčelí je tříosé, prostřední osa patří oknům mezipodest schodišťového rizalitu, proto jsou svisle posunuty a přerušují tak kordonové římsy. 1. okenní osa je těsně u rizalitu a podstatně užší okna od záchodků (obdélné mezi čtvercovými) jsou spíše pouhými větracími otvory. K severovýchodní části průčelí je přistavěn přízemní objekt, který dnes slouží jako garáž.