kostel sv. Stanislava

Katalogové číslo

1000155970

Kraj

Ústecký kraj

Okres

Teplice

Obec

Měrunice

Část obce

Měrunice

Katastrální uzemí

Měrunice

Typ

kostel

Kategorie

objekt

Sloh

gotika; empír

Vznik

okolo pol. 14.stol.

Konstrukční řešení

zděná konstrukce

Anotace

Zděný omítaný, původně gotický kostel, byl empírově přestavený. Je jednolodní, s odsazeným trojboce zakončeným kněžištěm. Z hmoty stavby vyrůstá nad vstupním průčelím hranolová věž se stanovou střechou. Kněžiště je zaklenuto křížovou žebrovou klenbou.

Historický vývoj

Původně gotický kostel, postavený kolem r. 1350, byl přestavěn empírově na počátku 19. století, přestavbou byl prodloužen k jihozápadu.

Popis

Jednolodní kostel je zděná omítnutá stavba, zasazená do terénu. Má obdélnou loď a stejně vysoký, o něco užší presbytář s trojstěnným závěrem. U severozápadního průčelí presbytáře se nachází obdélná sakristie. Jihozápadní průčelí má v dolní části sokl, který obíhá celou stavbu. Ve střední ose se nachází vstup, přístupný po přímém šestistupňovém schodišti. Dřevěné dvoukřídlé dveře rámové konstrukce mají na obou křídlech čtyři dvojice úzkých obdélných, na výšku orientovaných výplní. Horní a dolní dvojice je nižší než střední dvě a je opatřená vrubováním. Dveře jsou pobité řídko rozmístěnými hřeby. Na pravém křídle je ozdobně provedená klika a kování, slepé kování je i na druhém křídle. Na obou je pak kovové madlo s oválným, na šířku orientovaným štítkem. Vstup lemuje jednoduchý portál se zvýrazněným vnějším okrajem, nad portálem je profilovaná římsa. Pod římsou je plastické členění. Nad vstupem je umístěno dřevěné termální okno v hluboké špaletě, rozdělené příčlemi. Po obou stranách střední osy člení průčelí pilastr bez patky, nesoucí trojúhelný štít s profilovaným orámováním. Jeho boční strany mají stejný profil jako hlavní římsa, dole je římsa plochá. Nad průčelím je do střechy lodě zasazená hranolová věž. Její jihozápadní stěna má zhruba ve středu umístěné velké, půlkruhově zakončené okno zvonice, vyplněné žaluzií s vodorovně kladenými lamelami. Nad oknem je ciferník hodin s tmavým pozadím a bílými římskými číslicemi. Kromě bohatě profilované hlavní římsy jsou vodorovným členícím prvkem ještě dvě ploché římsy. První se nachází pod oknem a je výrazně vyšší než druhá, umístěná u pat horního okenního oblouku. Stejně jsou provedené i zbývající strany věže, pouze na severovýchodní stěně vzhledem k zasazení věže do střechy lodě chybí okno. Věž má dvoustupňovou stanovou střechu s námětkem, krytinou jsou bobrovky. Do vrcholu střechy je zasazena hrotnice s makovicí, nesoucí jednoduchý kříž.

Jihovýchodní průčelí kostela tvoří zleva čtyřosá loď a presbytář. V levé stěně lodi jsou dva půlkruhově zakončené okenní otvory nad sebou, dolní z nich je zazděný. Výplň horního tvoří dřevěné okno ve špaletě, rozdělené silnými příčlemi do latinského kříže. Vzniklá pole jsou členěna tenkými příčlemi – dolní jednou svislou a třemi vodorovnými a horní jednou svislou a jednou vodorovnou příčlí. Zbývající osy mají obdobná okna, avšak širší o jedno pole. Umístěná jsou níže než horní okno levé osy. Pod středním z těchto větších oken se nachází vstup – jednokřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce, pobité hřeby. Člení je tři dvojice obdélných výplní nad sebou. Nízká dolní je orientovaná na šířku, vysoké dvě horní pak na výšku. Vstup lemuje portál se zvýrazněným vnějším okrajem. Na dveřích je obdobné madlo a klika jako na hlavním vstupu na jihozápadě. Nad portálem je profilovaná římsa. Stěnu završuje profilovaná římsa hlavní, pokračující i na presbytář, pod ní probíhá po celé šíři stěny vodorovná lizéna. Presbytář, stejně vysoký avšak mírně užší než loď, zpevňují mohutné hluboké opěráky, sahající až pod hlavní římsu (až na opěrák u napojení lodi a presbytáře, který je nižší). Korunu zdiva opěráků kryje pultová stříška z bobrovek. V jihovýchodní stěně presbytáře se vlevo nachází portál zazděného vstupního otvoru. Vpravo, mezi opěráky, je pak dosti úzké vysoké okno v hluboké, ven se rozevírající špaletě, zakončené do tvaru lomeného oblouku. Vyplněné je vitráží s ozdobným lemem. Závěr má boční stěny šikmé, střední rovnou. V každé z nich je obdobné okno jako na jihovýchodní straně presbytáře. V jihovýchodní stěně je vitráž madony, ve střední stěně je okno pouze dřevěné. Čtyři silnější profilované vodorovné příčle ho rozdělují na pět polí. Dolní čtyři člení dvě vodorovné a tři svislé příčle, horní oblouk je rozdělený do kříže. Okno v severovýchodní stěně závěru je opět s vitráží – se sv. Josefem.

K severozápadní straně presbytáře je přistavěna obdélná sakristie s vysokou pultovou střechou krytou bobrovkami, sahající až pod horní úroveň vlevo přilehlého opěráku (díky sakristii na této straně chybí opěrák mezi lodí a presbytářem). V severovýchodní stěně sakristie je obdélné okno, zabezpečené vnější mříží. Lemuje ho šambrána se zvýrazněným vnějším okrajem (vzhledem k tomu, že na levé straně okraj chybí a napojuje se zde opěrák, dá se předpokládat, že opěráky vznikly až po výstavbě sakristie). Zbývající strany sakristie jsou bez otvorů. Severozápadní průčelí lodi je provedeno obdobně jako jeho protějšek, s dvěma rozdíly – chybí vstup a velká okna do lodi jsou na této straně umístěn nikoliv ve špaletě, ale v líci. Presbytář i loď mají sedlovou střechu, závěr půljehlancovou, krytinou jsou bobrovky. Na obou stranách střech lodi a presbytáře jsou pravidelně rozmístěná zděná volská oka, uprostřed s dvoutabulkovým obdélným, na šířku orientovaným okénkem. Ve střeše lodi jsou tři, ve střeše presbytáře po jednom. V hřebeni střechy presbytáře je zhruba uprostřed zasazená osmiboká plechová zvonička s jehlancovou střechou s námětkem. Nad vrcholem střechy její střechy je makovice s křížem.

Popis památkové hodnoty

Kostel sv. Stanislava reprezentuje nejhodnotnější architekturu Měrunic, spolu s objektem fary tvoří přirozenou dominantu celé obce. Kromě jeho hodnoty architektonicko-umělecké, je třeba uvést hodnoty řemeslné, hodnoty historické a neopomenutelnou působivost autentického stavu kostela. Kostel je cenným hmotným historickým pramenem, který umožňuje poznání středověkých stavebních technik (klenebním řešením presbytáře), typů konstrukcí (mimo jiné i dochovanými krovy), materiálů a řemeslného provedení (obzvláště cennou je podlaha v presbytáři zhotovená z dubových špalků).