Synagoga stojí asi 400 m jihovýchodně od návsi, uprostřed bývalé židovské čtvrti, v oddělené řadové skladbě domů, jednorázově postavených za přemístění židů v letech 1728–1729. Svatostánek je orientován podle zvyklostí přesně k východu, z tohoto důvodu je budova mírně odkloněna od uliční čáry. Jedná se o přízemní halovou stavbu téměř čtvercového půdorysu. Fasády synagogy jsou prosté, východní uliční průčelí určuje trojúhelný zakřivený štít symetricky řešený ve stylu venkovského baroka. Sál synagogy je zaklenut převýšenou valenou klenbou, kterou zpevňují dva široké klenebné pasy. Původní dispozice stavby zůstala přes pozdější úpravy v průběhu 20. století zachována. Synagoga byla při celkové obnově probíhající v letech 2012–2020 zbavena nevhodných novodobých stavebních zásahů. Ze severní strany k synagoze přiléhá komunikační trakt, který byl zbořen na počátku 21. století a následně vystavěn během rekonstrukce. Ještě před rehabilitací interiéru v roce 2012 byly dobře patrné veškeré určující prvky synagogální architektury: v půdorysu severní předsíň s odděleným mužským a ženským vstupem, z otisků a částí konstrukcí dobře čitelná ženská galerie v západní části interiéru, oválné řečniště uprostřed hlavního sálu a původní stupně ke svatostánku při východní stěně. Dochovala se také původní cihelná podlaha, její úroveň je dnes přibližně 110 cm pod úrovní okolního terénu. Nález zbytků základu centrálního řečniště ve vrstvě historické podlahy umožnil její rekonstrukci, která je analogicky odvozena od podobných, jinde řídce zachovaných prvků. Podobně podle nálezů kamenných patek sloupů při západní stěně interiéru bylo možno rekonstruovat ženskou galerii v hodnověrné podobě. Původní výmalbu s hebrejskými liturgickými texty překryla mladší modrá výmalba, pravděpodobně se zlatožlutými hvězdičkami. Při obnově byly nástěnné malby a štukové dekory vráceny do mladší iluzivní podoby. Rehabilitaci prodělal také zazděný kamenný portál mezi předsíňkou a sálem a kamenné rituální umyvadlo (kioru). Při obnově byl navrácen tvar a velikost všem okenním otvorům. Východní průčelí bylo v minulosti necitlivě osazeno třemi trojdílnými okny (místo dvou segmentově zaklenutých původně ještě s barevnými vitrážemi) a v ose dřevěnými dveřmi (dnes zazděny). Znak Sokola ve štítu nahradilo okno. Střecha objektu je sedlová, krytá bobrovkami.