Koncový objekt bloku mezi mlýnským náhonem a Masarykovým náměstím, zděný z kamene a cihel a opatřený zašlými, převážně vápennými omítkami na uličních průčelích s bohatým štukovým dekorem (z velké části zřejmě do forem odlévaným). Dispozice je značně nepravidelná: převýšená dvoupatrová východní část (tzv. Velká Bída) je v přízemí tří až čtyřtraktová, v patrech dokonce pětitraktová, se schodišti a chodbami převážně v hloubi budovy. Tzv. Malá Bída má dnes kolem vnitřního dvora dvě křídla (západní bylo odděleno pod nové čp.): severní křídlo je v přízemí jedno až třítraktové, v patře má pravidelný trojtrakt se střední chodbou a jižní křídlo je jedno až dvoutraktové, nad mezipatro je ve východní části nastaveno 1. patro s chodbou v nádvorní pavlači. Stavbu popisujeme tak, jakoby průčelí, přiložené k mlýnskému náhonu bylo jižní (ve skutečnosti pootočeno).