Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava je situován uprostřed nádvoří klášterních budov. Jedná se o rozměrnou orientovanou trojlodní pilířovou baziliku s dvouvěžovým západním průčelím a půlkruhově ukončeným dlouhým lehce odsazeným presbytářem s vysokými věžovitými přístavky po jižním a severním boku. Hlavní loď je završena sedlovou střechou, nad závěrem a bočními přístavky zvalbenou, boční lodě jsou kryty pultem. V místě vítězného oblouku je osazena sanktusníková vížka s lucernou završená cibulovou střechou. Na věžích jsou střechy stanové, nad nimi hrotnice s báněmi a kříži s jetelovitými rameny. Západní průčelí je pojato jako třípodlažní, pětiosé, s jednotlivými podlažími oddělenými mocně vyloženými profilovanými římsami. Vertikálně je fasáda rovněž členěna do tří částí – dvojice nárožních věží svírá střední část s osou hlavního vstupního portálu, která vrcholí kulisovým štítem. Partie jsou odděleny hierarchizovanými pilastry. Pilastry v přízemí na nízkém soklu s toskánskými hlavicemi nesou kladí a římsu s drobným zubořezem, ve střední části stojí pilastry na vysokém soklu, jejich hlavice zdobené hlavičkami andělů a ovocem nesou kladí a římsu s výrazným zubořezem. V horní části jsou pilastry nižší, s nízkým soklem a korintskými hlavicemi, které nesou kladí. Volutový štít je dekorován pilastry podpírajícími polorozeklaný trojúhelný fronton atypického tvaru (předstupuje i jeho střední část propojená s římsou štítu). Ve vlysu frontonu je umístěn plastický letopočet 1689, nad vrcholem štítu zděný podstavec se zlaceným dvouramenným křížem, po jeho stranách jsou kamenné koule. Pravoúhlý kamenný portál s ušima je završen nadpražím s obdélným zrcadlem, z nějž předstupuje deska se sekaným nápisem: „TEMPLI CONSTRVCTA NAVI BIS QVATVOR ANNOS / ANTE PIO CVLTV PORTALE GREGORIVS ABBAS / HOC FECIT SVPEROS PERGRATA TESSERA HONORANS/ 1696.“ Po stranách portál flankuje dvojice iónských sloupů (na hranolových podstavcích) nesoucí prolomený segmentový fronton. Mezi úseky frontonu je v poli navazujícím na nadpraží portálu umístěna bílá kamenná kartuš s erbem opata Gregora Kleina, nesená dvojící andílků ve vysokém reliéfu. Nad touto střední částí portálu se tyčí vysoká rámovaná půlkruhová nika s mušlí v záklenku a horní profilovanou segmentovou římsou. V nice stojí socha sv. Václava, na římse jsou symetricky umístěny dvě kamenné koule se zlacenými paprsky a váza. Dvě vázy s kovovými květinami jsou též nad rozeklaným frontonem. Portál je přístupný z vyvýšené plošiny, na kterou směřují čtyři schodišťové stupně. V patře nad portálem je prolomeno rozměrné půlkruhově ukončené okno lemované přepásanou šambránou s klenákem a ušima s kapkami. Ve štítu je probrán obdélný okenní otvor s ušima. V osách obklopujících portál (2. a 4.) jsou probrány niky rámované šambránou a završené segmentovým a v prvním patře trojúhelným frontonem. Okenní osy ve věžích jsou v přízemí půlkruhově završené, s odstupňovanými šambránami a podokenními římsami. V jižní věži je v okně přízemí obnažen úsek zdiva s románským, úzkým, půlkruhově završeným okénkem. Pod tímto oknem, přisazeno k jeho pravé krajní ose, je další, obdélné, zamřížované okénko. Jižně od něj je při nároží věže situován půlkruhově završený vstup s profilovaným kamenným ostěním. V prvním patře věží jsou prolomena obdélná okna se šambránami a trojúhelnými frontony, v druhém patře okna završená odsazenými půlkruhovými záklenky. Nad nimi na jižní věži ciferník hodin, na severní sluneční hodiny. Boční fasády hlavní lodi jsou hladké, rytmizované opěrnými pilíři, mezi kterými je prolomeno sedm okenních os s půlkruhem završenými vysokými otvory, nad nimi řada kruhových otvorů v čtvercových štukových rámech s ušima. Fasáda jižní boční lodi je skryta za přístavbou někdejší křížové chodby kláštera, fasáda severní boční lodi je rovněž sedmiosá, hladká, členěná pilastry, mezi nimiž jsou v přízemí prolomeny obloukově završené otvory a v patře otvory obdélné, v obou případech lemované šambránami a parapetními římsami. Vítězný oblouk se navenek promítá mohutným opěrným pilířem. Mezi ním a věžovitým stavením je na jižní straně prolomen vysoký lomeně završený zazděný okenní otvor s kružbou, v koutě sevřeném presbytářem a stavením vystupuje jednou čtvrtinou kruhové schodiště, které je dvakrát přepásáno římsami a prolomeno střílnovitými otvory. Na severní straně presbytáře je mezi pilířem vítězného oblouku a přístavkem okenní osa shodná s dalšími v řadě, v přízemí severní boční lodi je probrán vertikálně oválný okenní otvor, v patře obdélný. Obě stavení po bocích presbytáře jsou trojpodlažní, s hladkými fasádami, na východní straně prolomena jednou okenní osou, na jižní a severní straně dvojicí os. Na jižní straně je v místě západní osy segmentem završený vstup, na místě východní osy v patře vysoký, lomeně završený otvor, nad ním obdélný otvor. Na východní straně je v jižním stavení v přízemí sdružený obdélný otvor s kamenným ostěním, ve druhém patře obdélný otvor. Na východní straně severního stavení je v přízemí rovněž sdružený obdélný otvor s kamenným ostěním, v patrech drobné obdélné otvory, které se opakují v pravidelném rozvrhu ve dvou osách také na severní straně. Závěr presbytáře je ve spodní části tvořen půlkruhovou románskou apsidu z neomítaného kvádříkového zdiva, členěného půlválcovými lizénami, kordonovou římsou a završeného obloučkovým vlysem pod profilovanou římsou. Z románské základny vyrůstají vysoké štíhlé gotické opěráky, jejichž čela člení panelace a v horní části jsou zdobeny kamennými vimperky. Nad nimi jsou pilíře ukončeny plochými pulty pod barokní korunní římsou. Mezi pilíři pětice vysokých štíhlých dvoudílných hrotitých oken. Profil prutu tvoří vyžlabený klín, okenní kružby mají bohatou figuraci opakující se ve dvou typech. Obrazec většiny oken závěru tvoří centrální rozeta s vepsaným čtyřlistem v ose, u jižního bočního okna závěru (a u okna opatské kaple v jižním přístavku) je to plaménkový motiv. V interiéru je vysoká hlavní loď trojlodí dělena do sedmi příčně obdélných travé, na západě pokračuje ještě osmým polem mezi dvojicí západních hranolových věží. Boční lodě jsou patrové, s vestavěnými emporami. V přízemí odděluje hlavní loď od bočních arkáda na pilířích s půlkruhovými oblouky, v patře se empory do hlavní lodi otvírají rozměrnými pravoúhlými okny s kuželkovou balustrádou ve spodní části. Hlavní loď je zaklenuta valenou klenbou s lunetami mezi pasy, stěny jsou členěny vysokými pilastry s římsovými hlavicemi a zalamovaným kladím. Boční lodi završují křížové hřebínkové klenby a podobné, avšak stlačené klenby zaklenuly empory v patrech. Presbytář o třech příčně obdélných polích a s půlkruhovým závěrem je od lodi oddělen půlkruhově završeným vítězným obloukem. Zaklenut je křížovou žebrovou klenbou se svorníky, závěr pak polovinou deseticípé hvězdice. Žebra mají klínový profil s hlubokým výžlabkem v okosených stranách, svorníky jsou zdobeny reliéfními rozetami, listy, vinnými hrozny a úponky; centrální svorník závěru má podobu reliéfní Kristovy tváře před řeckým křížem. Klenební žebra se na stěnách sbíhají do svazkových přípor, které bez zprostředkování hlavicemi sestupují až k průběžné podokenní římse. Na jižní stěně presbytáře se nachází sdružený okenní otvor a balkonová oratoř. Na obou stranách jsou prolomeny portálky do bočních přístavků, záklenek severního portálu je hrotitý, záklenek jižního portálu je půlkruhový, sloupky jejich ostění mají kalichové hlavice s listy zavinutými do bobulí. Interiéry přízemí obou přístavků jsou zaklenuty křížovou klenbou bez žeber, v patře jižního stavení se nad románskou sakristií nachází tzv. opatská kaple. Kaple je klenutá žebrovou klenbou a jejím dominantním prvkem je renesanční oltář sv. Šebestiána z roku 1580 s štukovým retáblem ve vysokém reliéfu. Severní věžové stavení má v patrech dřevěné trámové stropy. Pod celým presbytářem a dvěma východními travé hlavní lodi se nachází dvoulodní krypta s předsíní. Předsíň je čtvercového půdorysu, s kvádříkovým zdivem, zaklenutá čtyřmi křížovými klenbami mezi sekanými kamennými pasy, které nasedají na střední pilíř a přízední pilastry. Střední osmiboký pilíř s patkou a drápky je završen plasticky zdobenou krychlovou hlavicí. Dvoulodí vlastní krypty pod kněžištěm je stavěno z lomového kamene, zaklenuto křížovými klenbami, jejichž pasy spočívají na masivních sloupkových a pilířových podpěrách s patkami s nárožními drápky a různorodými hlavicemi.