Obě sochy, které se v 60. letech 20. století nacházely v bezprostřední blízkosti kaple Kalvárie na stejnojmenném kopci u Mařenic byly v roce 1973 přesunuty do OVM v České Lípě, kde se s nimi lze dosud setkat spolu s mnoha dalšími sochami deponovanými zde z různých částí Českolipska v rámci exteriérové expozice soch a sousoší v bývalé klášterní zahradě. 1. Pískovcová socha Bičovaného Krista (či Krista bičovaného u sloupu) (inv. č. V 6437a, přírůstkové číslo 61/1973), v bývalé klášterní zahradě pod číslem 2). Původní umístění sochy s podstavcem bylo dle údajů literatury u schodiště vedoucího vzhůru ke kostelu sv. Máří Magdalény v Mařenicích (Gross Mergthal). Sochu nechal roku 1697 zhotovit mařenický obyvatel Christian Leffler. Socha byla neznámo kdy přesunuta ke kapli Kalvárie stojící na kopci téhož jména nad Mařenicemi. Zde sochu se sloupem a zachytila předchozí evidenční karta nemovité kulturní památky v roce 1967 povalenu v trávě opodál kaple. V roce 1973 došlo k přesunu sochy do sbírek OVM v České Lípě, kde se jak bylo výše řečeno, dodnes nachází. Socha Bičovaného Krista se sloupem je v současnosti osazena na bohatě profilované patce. Vlastní patka sloupu bez hlavice je fragmentárně dochována stejně jako Kristova figura. Z té je zachována horní polovina těla od pasu nahoru a malý zbytek dolních končetin (části chodidel). Kristova figura stojí zády ke sloupu, ke kterému je připoutána dvěma provazy (nad kotníky a u loktů). Téměř nahý Kristus je oděn pouze do bederní roušky těsně přiléhavé k tělu a členěné nemnoha značně schématickými horizontálními záhyby. Kristova levá ruka je přivázána ke sloupu u lokte a visí u těla v nepřirozeném natočení dlaní kupředu. Kristova pravice je provazem svázána nad zápěstím a směřuje šikmo před tělem k levé ruce. Kristova široká tvář je lemována dlouhými schématicky utvářenými prameny vlasů spadajících na ramena a kratším dekorativním vousem. Střední část podstavce se nalézá též ve sbírkách OVM v České Lípě (inv. č. V 6437b, přírůstkové číslo 61/1973). Podstavec s votivními nápisy na stěnách je ovšem osazen mimo vlastní sochu Bičovaného Krista v jiné části bývalé klášterní zahrady. 2. Pískovcová socha Panny Marie Bolestné (inv. č. V 6444a, přírůstkové číslo 61/1973, v bývalé klášterní zahradě pod číslem 8). Socha byla před svým přesunem umístěna v blízkosti kaple Kalvárie na stejnojmenném kopci nad Mařenicemi (Gross Mergthal). Zde stála čelní stranou natočena směrem k boční stěně kaple. Podle nápisu na podstavci sochy: “PATER // LEOPOLDVS // WENZEL CVM // QVIBVSDAM // PAROECIANIS // FIERI FECIT // ANNO 1745”, byla statue zhotovena roku 1745. Socha zachycená i s podstavcem s votivním nápisem roku 1967 předchozím evidenčním listem nemovité kulturní památky byla v roce 1973 přemístěna do OVM v České Lípě, kde se, jak již bylo výše řečeno, nalézá dosud. U kaple Kalvárie v Mařenicích byla statue osazena na čtvercovém fundamentu, z jehož středu vyrůstal hranolový podstavec vysoký téměř jako socha na něm spočívající. Podstavec se skládal z patky, střední části opatřené na ploše střední stěny votivním nápisem a z římsy. Na podstavci spočívala na hranolovém plintu figura Panny Marie Bolestné (původně snad socha mohla tvořit součást skupiny Kalvárie kolem ústřední figury Krista na kříži?). Bolestná Panna Marie je zachycena v kontrapostu s volnou pravou nohou oděna ve spodní šat a svrchní plášť s rouškou přes hlavu. Zatímco šat poměrně těsně přiléhá k tělu, plášť je poněkud více zvlněn a za zády postavy vytváří mohutný diagonální záhyb směřující od pravého ramene k levému boku Panny Marie. Hlava Panny Marie je značně natočena k levému rameni, výrazně realisticky pojatá starší tvář s ostrou bradou a sevřenými rty vyjadřuje bolest. Ruce Panny Marie byly sepjaty před tělem, v současné době od zápěstí chybí. Střední část podstavce se nalézá též ve sbírkách OVM v České Lípě (inv. č. V 6444b, přírůstkové číslo 61/1973). Podstavec s votivním nápisem na čelní stěně (viz výše) je ovšem osazen mimo vlastní sochu Panny Marie Bolestné v průjezdu bývalého kláštera.