Kostel sv. Mikuláše je vybudován na oválném návrší na západní straně návsi v centru Jeníkova, je hlavní dominantou obce. Na jihovýchodě sousedí s farou a přes ulici s kaplí sv. Anny, na západní straně s rovněž památkově chráněným secesním domem č. p. 30. Níže jihozápadním směrem, přibližně na ose vstupního průčelí, je ve zřejmé souvislosti se sakrální stavbou umístěna barokní socha sv. Salvátora. Areál kromě neorientovaného pozdně barokního kostela spoluutváří ještě dvě venkovní terénní schodiště a tři sochařská díla. Dominantním prvkem je kostel, osazený na návrší a obrácený presbytářem k severovýchodu. Hlavní přístupové schodiště vede ke štítovému věžnímu průčelí kostela z centra obce od jihozápadu. Přístup od návsi resp. fary k bočnímu průčelí lodi zajišťuje druhé schodiště od jihovýchodu. Prostší sochy sv. Petra a Pavla vroubí hlavní schodiště na jeho horním konci před výstupní podestou před vstupním portálem do podvěží. Bohatě pojatá socha sv. Jana Nepomuckého doprovází v odstupu nezpevněné cesty začátek schodiště bočního, tvoří protiváhu fary. Na toto místo však byla umístěna novodobě – pochází z pomezí obcí Hrdlovka a Libkovice na Mostecku a do Jeníkova byla přemístěna v souvislosti s těžbou uhlí.