dům

Pozdně klasicistní novostavba z doby po požáru v roce 1856. Dům, postavený na hloubkově zhruba obdélné parcele, je situován v řadové zástavbě severní fronty protáhlého náměstí. Hlavní vstupní průčelí má fasádu řešenou v duchu 3. 1/4 19. století. Přízemí člení spárovaná rustika, v pásech střídavé šíře. Krajní osu zleva tvoří segmentově zaklenutý okenní otvor, vyplněný dvojitým, čtyřkřídlým, šestitabulkovým oknem, s křídly ven i dovnitř otevíravými (ze sklonku 19. nebo počátku 20. století). Krajní osu zprava tvoří rovněž segmentově zaklenutý vjezd. Oba krajní otvory lemují rozměrově shodné profilované šambrány. Vjezd uzavírají dvoukřídlá klasicistně řešená vrata. Vrata kombinované konstrukce mají ve vrcholu reliéfní motiv půlslunce a středové lícové kazety s motivem věnců. Střední osu tvoří obdélný výkladec se vstupem do krámku. Výkladec i vstupní dveře rámové konstrukce s kazetovými výplněmi ve spodní třetině pocházejí nejspíše z 1. 1/4 20. století. Přízemí od pater odděluje profilovaná kordonová římsa, na níž jsou posazeny nárožní pilastry vysokého řádu. Na výšku obdélné okenní otvory pater jsou sdružené v rytmu 2-2-2. Lemovány jsou profilovanými šambránami. Suprafenestry zdobí dekorativní reliéfy. Okenní otvory ve spodní úrovni propojují průběžné podokenní římsy. Přímé nadokenní římsy pak propojují vždy dvě okna. Okna pater jsou dvojitá, vnější rámy jsou osazeny v líci fasády. Okna jsou čtyřkřídlá, dělená do latinského kříže. Vnitřní křídla jsou členěná do šesti tabulek. Druhé patro ukončuje výrazně profilovaná korunní římsa. Dvorní fasáda je upravená v duchu 2. poloviny 20. století. Fasáda je bez architektonického členění, vyjma fabionové korunní římsy ve vrcholu. Fasáda je ve všech podlažích trojosá. Okenní otvory jsou na šířku obdélné, vyplněné trojdílnými okny. První osu zleva v přízemí tvoří segmentově zaklenutý vjezd, uzavřený dvoukřídlými vraty, s lícovou stranou tvořenou stromkovitě kladenými prkny. Střední osu tvoří pojízdná vrata. Třetí osu tvoří na výšku obdélný okenní otvor s dvoukřídlým, šestitabulkovým oknem. Střecha do náměstí je sedlová, s hřebenem orientovaným podélně s komunikací. Na tuto do dvora navazují dvě pultové střechy, část do dvora je opět sedlová. Uprostřed tohoto zastřešení je umístěn prosklený světlík, nasvětlující interiérové schodiště. Střešní krytinou jsou dvojitě kladené pálené bobrovky. Krov nebyl v době orientačního průzkumu objektu přístupný (stejně tak i suterén). Vraty z náměstí se vstupuje do segmentově zaklenuté chodby, resp. průjezdu do dvora. Místnosti do náměstí, nalevo od průjezdu, jsou klenuté plackovými klenbami do širokých pasů. Uprostřed dispozice, nalevo od průjezdu, je situováno pilířové schodiště s dochovaným zábradlím, odpovídajícím 2. polovině 19. století. Byt ve druhém patře má dodnes vstup opatřený rámovými dveřmi s výplněmi, osazenými do dřevěné obložky. Severní část dvora uzavírá jednopatrový zděný trakt, zastřešený sedlovou střechou. střešní krytinou jsou zčásti pálené dvojitě kladené bobrovky a zčásti pálené ploché drážkové tašky. Plochu hladce omítnuté dvorní fasády člení pouze okenní otvory a mírným segmentem zaklenutý vstup. Na výšku obdélná okna i vstupní dveře jsou novodobé z 2. poloviny 20. století. Okna jsou zapuštěna za líc fasády. Dle stop polodrážek na vnější hraně okenních otvorů je zřejmé, že původní okna byla dvojitá, vnější osazená v líci. Přízemí objektu je zaklenuto plackovými klenbami. Dvorní objekt shodné půdorysné stopy je zachycen již na katastrální mapě Úštěku z roku 1843.Východní hranici dvora tvoří přízemní cihelná stavba kůlen, zastřešená pultovou střechou, krytou velkoformátovými plechovými šablonami. Drobný objekt je na pozemku zachycen již na katastrální mapě Úštěku z roku 1887. Nelze však vyloučit, že současná stavba pochází až z počátku 20. století.