Goticko – renesanční kostel s barokními věžemi. Závěr gotický pravděpodobně z původní stavby, která se poprvé připomíná k r. 1355. Loď, která vyhořela byla přestavěna v 16.století a vestavěna do lodi literátská kruchta. Hlavní portál renesanční s erby Smiřických v nadpraží. Portál v severní stěně lodi a v jižní zdi kněžiště gotický. V kněžišti gotické kamenné sanktuárium a epitaf rodu Smiřických /renes./ Dva náhrobky z 16. a 17. století. Kostel je jednolodní stavba, orientovaná, nejstarší část kněžiště, tvoří polygonální uzávěr s pěti stranami a čtyřmi armovanými příporami, opěráky z nichž dva částečně zakryté věžemi. Střecha kněžiště je bez okapové římsy, okna kněžiště hrotitá, částečně později zazděná. Loď kostela je bez přípor, je vyšší než kněžiště a má hrotitá gotická okna. Je zastřešena vysokou sedlovou střechou. Její štít na východě přesahuje kněžiště, na západě je tvořen nad okapovou římsou dvojstupňovým dvakrát vykrojeným a trojúhelníkem tympanonu završeným štítem.. Ve štítu jsou dvě kruhová okénka v kosočtverečných výklencích. Věže nejsou umístěny zcela symetricky k ose kostela. Severní je poněkud oddálena lodi a má v přízemí zakristii. Severní věž je o něco málo nižší a je mladší. V severozápadním koutě věže a lodi je viditelná spára na styku zdi. Jižní věž je původní, starší. Nároží jižní věže a nároží lodi kostela má armatury ze stejného lomového kamene, jako přípory kněžiště. Před barokní štít kostela na západě přistavena vstupní předsíň, na severní straně schodiště na kruchtu. Na jižní straně v koutě věže a lodi kostela, barokní třístěnný přístavek uvnitř kruhového schodiště do věže. Interiér: hlavní vstup do kostela barokním portálem s obloukem. Nad portálem pískovcová pamětní deska datovaná 1570 a připomíná Albrechta Smiřického a Hedviku z Hamburku, n chodské pány. V dodatečně přistavěné předsíně je zazděná část náhrobního kamene paní Doroty Voračické z Paběnic, zemřelé 1591. Kněžiště při pohledu z lodi má hrotitý triumfální oblouk s okosenou hranou. Gotickou klenbu kněžiště nese sedm antropomorfních konzolových masek, jejichž umělecké pojetí odkazuje na pražský parléřovský okruh. V kněžišti po levé straně se nachází gotické sanktuárium, má výklenek s kovovou mřížkou, která je replikou původní, zničené, jejíž fragment je v náchodském muzeu. Po pravé straně kněžiště je renesanční náhrobek z r. 1612 postavený svým předkům Albr. Václavem Smiřickým ze Smiřic /1593 – 1614/. Na pravé, jižní straně presbytáře je gotický portálek, pískovcový, má nahoře vykrojené kouty a vyžlabené ostění. Vede do podvěží. V severní straně, levé, je renesanční portálek, pravoúhlý, mělce profilovaný, nahoře římsovaný, má původní kovové dveře. Dveře pobity křížem železnými pásy a na křížení pobity rozetami. Tlukadlo visuté, oválné, pod ním prolamovaný kosočtverečný štítek s klíční dírkou, ve štítku olemovaný spirálami. Zámek původní. Dveře vedou do zakristie, která je sklenuta valeně. Síně ve věžích upraveny jako oratoře a sklenuty – severní valeně, jižní s výsečemi a otevřeny do kněžiště segmentovými oblouky. Zábradlí dřevěná, pseudogotická. Prostor lodi sklenut křížovou klenbou renesanční. Kolem západní a severní stěny lodi obíhá empora zalomená v pravém úhlu. Spočívá na severu na šesti užších a na západě na dvou širších segmentových obloucích nesených toskánskými sloupky. Podempoří sklenuto devíti křížovými poli bez žeber. Jejich cípy neseny na stěnách buď pilíři s římsovitou hlavicí nebo římsovitými konsolami.