Budova stáčírny a zasilatelství minerálních vod v Karlových Varech je umístěna na trojúhelníkové parcele při soutoku řeky Teplé a Ohře. Budova je postavena na téměř lichoběžníkovém půdoryse a je tvořena třemi křídly a zastřešeným dvorem. Křídlo orientované na jih je v JV nároží zakončeno šestiosým rizalitem, který mírně předstupuje před půdorys obou bočních křídel i je převyšuje. V tomto prostoru byla umístěna přes výšku dvou pater umývárna a plnírna lahví a výstavní a prodejní sál s vysokými okny. Východně orientované křídlo je v půdoryse mírně segmentově prohnuté a umístěn zde byl sklad vřídelní soli, truhlárna a další pomocné provozy. Místnosti v patře sloužily jako kanceláře, tiskárna etiket a reklamy apod. Křídlo orientované na sever k řece by se dalo nazvat jako dopravní. Byla zde vlečka spojující budovu zasilatelství s Dolním karlovarským nádražím. Balení zásilek se pak odehrávalo na zastřešeném dvoře. Hlavní východní průčelí je tvořeno předstupujícím rizalitem na JV nároží se sedmi okenními osami a dále se výrazně zaobluje S směrem. Zaoblená část fasády má 25 pravidelných okenních os. Okenní výplně jsou dřevěné, dvojité, členěné na šest polí. Opatřeny jsou dvěma druhy kování – starším tyčovým kováním typu espaňoleta a mladším mosazným kováním tzv. olivami. Před rizalit je ještě umístěna přístavba o půdoryse písmene L, která svou delší stranou přiléhá k rizalitu. Zde je umístěn vstup do objektu a vrátnice. Zcela na pravý okraj tohoto průčelí je umístěn vjezd pro kolejová vozidla s plechovými dvoukřídlými dveřmi. Na šířku 7.-8. okenní osy zleva je do přízemí vsazen hlavní vstup do budovy s dvoukřídlými dveřmi členěnými na deset polí vyplněných skly se zabroušenými okraji. Do sedlové střechy je vsazeno 5ks pultových vikýřů se třemi okenními osami. Nad prvním NP je zděná plochá stříška, která zakrývá anglický dvorek lemující průběh přímé fasády. Boční jižní průčelí je orientováno směrem do komunikace. Je opět tvořeno na JV nároží rizalitem se šesti okenními osami a následně přímou fasádou s 18-ti pravidelnými okenními osami. Na ně ve střešní rovině navazuje 6 ks pultových vikýřů. Okenní výplně jsou shodné s výplněmi na V průčelí, v rizalitu je šest pásových oken na výšku 1. a 2. NP. Západní průčelí domu je tvořeno rizalitem a k němu přiléhajícím pod tupým úhlem Z fasáda S křídla. Rizalit má 4NP, v 1. až 2.NP jsou na střed průčelí umístěny 4 pravidelné okenní osy a ve 3. až 4. je pak osm pravidelných okenních os. Okenní výplně jsou opět členěny na šest polí. Do přiléhající fasády je do přízemí umístěn vjezd pro kolejová vozidla opatřený plechovými dvoukřídlými vraty. Severní průčelí objektu stáčírny má dvě NP. Má 27 pravidelných okenních os sdružených po třech. Okenní otvory jsou v přízemí větší než v patře, všechny výplně jsou členěny na šest polí. Severní křídlo je kryto plochou střechou. Fasáda objektu je novodobě upravena – jedná se o hrubou omítku se žlutým nátěrem, v meziokenním prostoru v odstínech šedé. Střecha objektu je sedlová krytá pálenou střešní krytinou typu bobrovka, případně lepenkou na plochých částech střechy (např. zastřešení dvora). Minerální voda se do stáčírny přiváděla z Mlýnského pramene až k plnícímu stroji zcela automaticky. Karlovarská stáčírna a plnírna minerálních vod patřila ve své době k nejmodernějším provozům v republice. Technologické zařízení stáčírny je novodobé, pravděpodobně z 60. let 20. století, v současné době je mimo provoz. Budova stáčírny a zasilatelství minerálních vod je konstrukčně řešená jako železobetonový vyzdívaný skelet, který v l. 1930 – 1931 postavilo konsorcium firem Fousek & Lochschmidt a Ast, Stroner & Co.