Jednopatrová architektura vilového typu komponovaná jako polovina dvojdomu, napojeného západní plochou, a s pultovou (se středním zlomem) střechou, krytou lepenkou, s vysazeným podhledem krokví a podbití krovu. Základním principem členění fasádních ploch je shodný tektonický rytmus formovaný trojicí výrazných vertikálních linií okenních os. Hlavní jižní průčelí bohatě pojednáno architektonickým i malířským detailem v duchu secese. Dvojice obdélných „T“ příčníky dělených do špalet zapuštěných oken v západní partii průčelí v obou podlažích oddělena lezénou. Stejný prvek probíhá po stranách okenních os. Lezény pojednává motiv svislých lišt v jejich horní partii, u postranních lezén počet lišt zvýšen o jednu. V dolní části lezén patrné zbytky malířské výzdoby. Lze identifikovat: ženskou figuru, motiv masky, stromu v květináči a páva, doplňované naturalistickými motivy. Plocha s okenními otvory zapuštěna v rámu, spínaném parapetem v úrovni přízemí s malířským akcentem bodláků a završeném nad oknem v patře plastickým konkávním výběžkem. Plocha mezi okny pater opatřena reliéfně rozvinutým motivem kouřové křivky se středovým akcentem dekorativních listů na strukturované omítce. Stejný motiv se v bohatším rozvedení vegetabilního prvku přenáší do kazet nad postranními lezénami v podkrovní úrovni navazující falešné atiky. Tu odděluje plochá lištová římsy od hlavní fasády. Ve střední kazetě je již téměř nečitelný malbou provedený motiv malířské palety se štětci jako symbol profese původních vlastníků a stavitelů dvojdomu –Rudolfa Hermanna a Raimunda Alta. Okénka v atice obdélná, úzká, dělena do dvou tabulek a řešena jako sdružená. Východní partie průčelí je v patře otevřena lodžií a v přízemí, kde byla původně celoplošně zasklená zimní zahrada, nyní provedena plná zeď s dvoukřídlým obdélným oknem. Z původního řešení dochován pouze parapet s pilířky opět s motivem svislých lišt. Hrana nároží fasádní plochy akcentována lezénou. Pojednanou dvojicí svislých lišt a níže nyní zcela nečitelnou malířskou dekorací. Lodžie je tvarovaná s obloukovým změkčením horních rohů, na osu umístěna nápisová deska se secesním písmen provedeným jménem majitele: Raimund Alt. Poprseň lodžie má tvar čtvrtkruhové výseče, pojednanou čtveřicí pilířků, které vymezují jednotlivá pole s vloženými dílci kované mříže. Pruty tvarovány jako kouřová křivka s vrcholovým akcentem dekorativních listů. V atice kruhový okenní otvor v štukovém rámování včetně malířské dekorace. Východní boční fasáda souvisle členěna vertikálními rámy odstupněných v různých úrovních od líce fasády včetně uplatnění prvku slepých oken. Jedná se o zapuštěný rám se sdruženými jednodílnými úzkými okny v obou podlažích s jednoduchými dekorativními výplněmi v parapetu oken přízemí, meziokenních plochách a nadpraží oken patra. Uplatňují se zde obloukové zářezy a úseky svislých lišt. Ve středním rámu nahrazena původní okna s dělením do 3 tabulek a vejcovcem na poutci novodobými kopiemi. Na severní části fasády osazena recentní okénka. Nad vstupem prolomen úzký okenní otvor sekundárně opatřen sklobetonem. Podkroví není vyděleno průběžnou římsou. Zapuštěné rámy hlavních okenních os určují šířku trojice okének podkroví, krajní osy v řešení okna pouze ve středu, po stranách slepé rámy. Středová partie provedena opačně, okénka po stranách, střed slepý rám. Všechny okenní prvky zapuštěny do špalet. Vstupní partie osazena původními dveřmi, v nadpraží nasedá tříkřídlé okno o 6 tabulkách se středním větracím křídlem. Dveřní křídla trojdílná s dolní plnou kazetou. Po stranách vstupu, v jeho horní polovině zapuštěné reliéfy se stylizovaným motivem vázy s květy a sluncem s meandrem v pozadí. Masivní dveřní překlad akcentován motivem ozubů. Severní hladká dvorní fasáda pojednána trojicí okenních os. Okenní osa na nároží odsazena od další dvou, blíže k sobě postavených okenních os. V přízemí situován dvorní vstup, přístupný po novodobě upraveném schodišti, vede ke zděné verandě s pultovou střechou a velkoplošným prosklením. Centrálně na osu posazená okénka do půdního prostoru úzká, jednodílná. Všechna okna jsou nové kastlíkové konstrukce z roku 1984 (v prostru schodiště a podkroví jsou pouze rámové konstrukce), dodržují původní členění příčníky ale bez zopakování detailů (zubořez poutce, profilace rámu a motiv kazetky na sloupku).