Přehrada je tížná, zděná z královédvorského lomového pískovce na trasocementovou maltu, v půdoryse zakřivená poloměrem 200 m. Je od základu vysoká 45 m, dlouhá v koruně 224 m, široká v základech 37 m, s kótou koruny 327,71 m n. m. Objem přehradního tělesa je 95 000 m3 a celkový objem nádrže je 9,2 mil. m3. Návodní a vzdušní líc je tvořen kyklopským zdivem. Na návodní straně je zděný ochranný plášť, tlustý 1 m, zapuštěný rybinovitě do zdiva hráze a opatřený cementovou omítkou tlustou 3 cm s nátěrem. Hrází procházejí dvě revizní štoly, do nichž ústí dva systémy drenážních trub o průměru 20 cm, odvodňujících návodní líc přehrady. Po koruně přehrady je vedena komunikace. Korunový přeliv má pět širokých polí 10,94 m. Vodní dílo provázely opravy vyvolané zejména průsaky vody. Generální oprava se prováděla ve čtyřech etapách v letech 1952-1959. Součástí přehrady jsou domek hrázného, obě šoupátkové šachty, oba obtokové tunely, přítokové a odtokové limnigrafy, opevnění břehů a další objekty. Ve své době se jednalo o největší nádrž v Československé republice, pokud se týkalo zadrženého množství vody, a nejdelší přehradu, co do délky zděné hráze. V letech 1920 – 1923 byla na pravém břehu pod hrází firmou Ing. J. V. Velflík v Praze postavena průběžná vodní elektrárna. Technologickou část dodala firma Československá-Kolben z Prahy a elektrické zařízení firma Křižík.