Zvonice je zděná omítnutá stavba na obdélném půdorysu, zasazená do terénu mírně stoupajícího jihozápadním směrem. Všechny stěny mají základní architektonické členění stejné. Dole je sokl, dalším vodorovným členícím prvkem je plochá římsa, rozdělující zvonici na zhruba stejně vysokou dolní a horní část. Obě tyto části člení obdélný lizénový rám, který je v dolním úseku nižší a na rozdíl od horního je tak orientovaný na šířku. V horním úseku zvonice je v každé stěně velký okenní otvor, zakončený půlkruhovým obloukem a lemovaný profilovanou šambránou. Otvor vyplňují dřevěné žaluzie, rozdělené svisle na poloviny a tvořené vodorovně kladenými lamelami. V jihovýchodním průčelí je navíc v dolní části stěny vstupní portál s uchy a kapkou. V otvoru jsou nové dřevěné dveře, tvořené klasovitě kladenými prkny. Stěny zvonice ukončuje profilovaná hlavní římsa. Stanová střecha s námětkem je krytá plechem. Na třech stranách střechy – kromě jihozápadní – je vikýř se zděnou přední stranou a plechovými bočními stěnami. Zděná stěna vikýře je dole širší, směrem vzhůru se konvexně zužuje a nahoře se uprostřed zvedá do tvaru kruhové úseče. Ve stěně je vpadlé, na šířku orientované obdélné pole, nahoře pak značně přesahující profilovaná římsa. Korunu zdiva kryjí bobrovky. Ve vrcholu střechy zvonice je zasazená široká plechová osmistěnná zvonička s cibulovitou střechou. Na střeše zvoničky je makovice s železným křížem. Jde o patriarší kříž s rameny, ukončenými do liliovitého tvaru, v dolní části ho zdobí symetricky provedený ornament ze stáčených tvarů, směřující do stran. Barevné provedení – základní barva je světle žlutá až okrová, sokl, orámování otvorů, římsa, oddělující horní a dolní část a hlavní římsa a horní římsa štítů jsou světlejší starorůžové barvy. Podobnou barvu má i střecha a zvonička.