Sochu původně tvořil sokl a vlastní socha světce. Hranolový sokl je dvojdílný. Vyšší dolní část má dole nízký podstavec, profilovaně přecházející v užší vlastní sokl. Ten má všechny stěny bez výzdoby či nápisu, nahoře ho ukončuje mohutná profilovaná římsa. Na římse byl posazený nízký horní sokl, zhruba stejné šíře, jako dolní. Také on měl stěny prosté, zakončené nízkou profilovanou římsou – dnes je z něj zachovaná pouze část. Na soklu se nacházela socha sv. Juda Tadeáše, stojícího čelně s odlehčenou pravou nohou na náznaku terénu: Pravé chodidlo spočívalo výše, než levé. Světec byl oblečený do přepásaného dlouhého šatu s dlouhými rukávy, které měly dole ohrnutou manžetu. Pod oděvem, členěným do převážně svislých záhybů, se rýsovaly nohy – zejména pravá, dole byly vidět přední části obou chodidel. Záda halil plášť se dvěma výraznými diagonálními záhyby. Plášť vedl přes světcovu pravou paži a rovněž pod ní dopředu. Obě paže byly ohnuté v lokti – levá méně, ruka přidržovala plášť nad Judovým pravým kolenem. Pravá paže byla pozdvižená – ruka s nataženými prsty spočívala na hrudi. Na hlavě, velmi mírně nakloněné k levému rameni, byly polodlouhé vlnité vlasy (na zadní straně hlavy téměř nečleněné), na bradě byl krátký vlnitý plnovous. Oči byly přivřené – hleděly dolů. Na čele a u očí byly vrásky.