Hradiště přibližně oválného tvaru s delší osou ve směru sever - jih o rozměrech cca 280 x 176 metrů. terén uvnitř vykazuje sklon k jihu - v hlavní ose toto převýšení dosahuje cca 30 metrů. Frotifikace : na západním boku hradiště se nacházeji tři souběžně jdoucí valy obnažené až na kamenné jádro. nejmohutnější je val vnitřní, o šířce 6 metrů a výšce 1,4 metry (měřeno z vnější stany). Střední val je široký 4,5 metru a vysoký 1,4 - 1,5 metru a vnější val široký cca 4 metry a vysoký pouze 0,3 - 0,4 metru. tento val na západní straně přechází ve svah. Velikost prostoru mezi vnitřním a středním valem není konstatní - zatímco ve střední části činí 2,5 metru, v severním ohybu až 6,5 metru. Prostor mezi středním a vnějším valem široký 1,3 - 1,5 metru sloužil pravděpodobně jako příkop. Na východní straně je na všech valových tělesech dochován hlinitý zásyp a jsou vyšší : vnitřní val 2 - 3 metry, střední 1,1 metru a vnější opět pouze kolem 0,3 metru. Nejmohutnější fortifikace se nacházela na severní straně, kde valy uzavíraly prostor ostrožny. Před vnitřním a středním valem byl vyhlouben příkop o šířce cca 2 a hloubce 1,3 metru. ituace ja však narušena terénními úpravami souvisejícími s výstavbou cest. Obdobně je tomu tak i na straně jižní, kde je zvláště vnitřní val velmi postižen. Dochován zůstal pouze příkop široký cca 3 metry a hluboký 0,7 metru. Střední val je relativně dochován, příkop před ním je pouze částečně zanesen. Vnější val zcela chybí. Jižní partie vlastního areálu hradiště byla předělena příčným valem jdoucím přibližně ve směru Z - V, který na straně západní navazuje na hlavní fortifikaci. Tento vnitřní příčný val je široký cca 5 metrů a vysoký 0,2 - 0,3 metru a jeho zjištěná délka činí 136 metrů. Pravděpodobně i severní část hradiště byla vnitřně členěna : byla zde identifikována vlna o šířce 3 metry a výšce cca 0,2 - 0,3 metru a délce 35 metrů. Hradiště Holovousy se nachází ve veřejnosti nepřístupné oboře SV od středu obce Holovousy, dokládá dobře dochované zbytky raně středověké, případně také halštatské fortifikace. Skalnatý výběžek z hřebenu táhlého Chlumu vybíhá k jihu a vytváří ostrožnu, která je chráněná od západní a východní strany. Plocha ostrožny se k jihu mírně svažuje. Opevnění, které zde bylo vybudováno, má nepravidelný oválný tvar a dosahuje plochy cca 3,3 ha. Nejlépe přístupná strana je od severu, je zároveň nejužší, směrem k jihu se plocha mírně rozšiřuje a v místech vnitřního přepažení hradiště se plocha až ke konci ostrohu zužuje. Opevnění probíhá téměř po celém obvodu. Podle starých archeologických zpráv bylo opevnění až čtyřnásobné, dnes jsou patrny pouze zbytky dvou linií, v místech vstupu dokonce tři. Střední část severního průběhu je však v dnešní době značně poškozeno recentními cestami vedoucími na plochu hradiště. Celkově jsou valy dobře patrné a střední val dosahuje až 4 m výšky. Vnitřní plochu přepažuje západovýchodním směrem 136 m dlouhý val, který byl archeologicky prozkoumán. Bylo zjištěno, že v čele hradby stála kamenná zeď z místního pískovce, za ní bylo nasypáno jílovitopísčité těleso bez vnitřní konstrukce a vnitřní část ukončovala dřevěná stěna zapřená kůly. Na západní straně byla tato příčná hradba připojena k obvodovému opevnění. I to bylo prozkoumáno sondou v délce 27 m. V čele vnějšího opevnění stála kamenná zeď s jílovitopísčitým vnitřním náspem, střední val měl navíc vnitřní dřevěnou stěnu. Mezi hradbami probíhala komunikace o šířce 2,5 - 2,7 m. Před vnitřní hradbou byl příkop o metrové hloubce a hradba za ním měla v čele kamennou zeď o výšce asi 5 m. Nálezy pocházejí z doby halštatské, opevnění je však až ze slovanské doby na přelomu 8. a 9. století. Halštatské opevnění nelze vyloučit.