Situace: jihozápadně od kostela sv. Markéty, v mírně svažitém terénu. Je možné, že objekt stavebně částečně navazuje na středověku stavbu klášterního hospodářství (klášter byl zničen v roce 1421) Patrová budova pivovaru na obdélném půdorysu, složená ze dvou základních hmot: podélně orientované se sedlovou střechou (krytina z pálených bobrovek, původně šindel) a širokým zděným štítem a z užší a vyšší části příčně orientované, se štíty a polovalbou v průčelí. (Tato část je upravena k bydlení, nepřístupná, s vysokými stropy - údajně kol. 4 m, v exteriéru s břizolitovou omítkou a novodobými okny a náhražkovou krytinou typu bonský šindel). Druhá část budovy - sladovna - má odlišné patrování,její přízemí je položeno nad úrovní terénu nad mohutným sklepem, částečně přesahujícím nad terén. Zdivo budovy je opukové,se zbytky omítek, místy nalezeny druhotně použité pískovcové architektonické články ze starších klášterních staveb, cihelné vysprávky, obezdívky a římsa. Štít je cihelný, se zbytky omítek. Mohutné zdivo stěn je zesíleno několika šikmými pilíři z opuky. Exteriér: Štítové průčelí - severní: dvojosé, po bocích a uprostřed mohutné opěráky. Vstup do sklepního prostoru je v ose levé lodi, novodobým průrazem. V pravé ose přízemí je původní úzké stojaté okénko ve vyzděné, lehce ven rozevřené špaletě. V patře jsou dvě symetrická okénka v okoseném pískovcovém ostění, s vloženou kovanou renesanční mříží z kruhových provlékaných prutů, zdobených středovým kroužkem. Z interiéru byla okénka chráněna dřevěnými okenicemi, zachovala se pouze jedna, s červeně malovaným diagonálním rastrem napodobujícím okování. Zdivo štítu lehce ustupuje, přesah stěny je překryt opukovými deskami. Cihelný štít má uprostřed segmentové okno, po stranách dvě zazděná šikmo postavená oválná okénka . Původně polovalbový vrchol je nyní bedněný. Vstupní podélné průčelí člení v pravé části tři nestejné opěrné pilíře, mezi nimi okénka stejného typu jako v průčelí, vlevo dva vstupní otvory, nepůvodního provedení, mezi nimi v podřímsí stopy zaniklého nakládacího seníkového vikýře. Podbrádková římsa je cihelná. Zadní průčelí člení opět stejná okna a nepravidelně umístěné opěrné pilíře. Starší popis zmiňuje “tabulku s nápisem a erb nad vchodem. Tabulka má nápis : "Dej Pán Bůh štěstí 1864". Z tohoto období jsou poslední stavební úpravy a pravděpodobně i střecha, krytá taškami (bobrovkami), které se v sousední cihelně v té době vyráběly.