Fara se nachází na severní straně náměstí, které se otevírá před zámeckým areálem a na jižní straně do něj zasahuje hmota farního kostela. Fara bezprostředně sousedí s budovou někdejšího svobodného dvora zv. Neymanovský, jež se nachází napravo od fary a se kterým tvoří souvislou zástavbu. Fara začala být budována roku 1739, tedy v době, kdy se chýlily ke konci stavební práce na novém farním kostele, a to na náklad tehdejšího kvasického pána, Jáchyma Adama z Rottalu (dokončena byla zřejmě následujícího roku, vzhledem k tomu, že základní kámen k ní byl položen 21.8.1739). Jedná se o řadovou, jednopatrovou, jednokřídlou budovu se šesti okenními osami v hlavním průčelí, obráceném do prostoru náměstí. Hlavní průčelí, opatřené podnoží (která dnes kvůli osekané omítce chybí) se rozpadá do dvou hlavních částí, z nichž širší levá je tvořena pěti okenními osami a úzká pravá jednou okenní dvojosou v patře, pod kterou je v přízemí situován vjezd do budovy. Hlavní vchod do budovy je umístěn ve středu levé poloviny, tedy v přízemí třetí okenní osy. Rámován je pravoúhlým, profilovaným, lištovým ostěním, které je opatřeno podnoží a v horní části je zalamováno do uch, z nichž spadají kapky. Nádpražní vlys je nad bočními částmi ostění zalamován a jeho plocha je dnes hladká (stejně řešené jsou vedlejší vstupní portály kostela, umístěné při západním okraji bočních fasád, jejichž vlys je však navíc vyplněn plastickými výplněmi, které se snad původně mohly nacházet také zde). Portál je (stejně jako portály na kostele) završen rovnou, profilovanou a v horní části vyloženou římsou. Fasáda je hladká a rytmizována je vysokými lezénami. Na hladké lezény dosedá podstřešní kladí, které je tvořeno jednoduchým architrávem a hladkým vlysem, který nad lezénami rytmizují plastické obdélné výplně. Kladí je završeno mohutnou, bohatě profilovanou korunní římsou, jejíž spodní úsek je nad lezénami zalamovaný. Všechna okna jsou na výšku obdélná a rámována jsou pravoúhlou lištovou šambránou, která se v horní části zalamuje do uch, z nichž spadají kapky. Dole šambrána dosedá na rovnou parapetní římsu. V pravé krajní ose je umístěn široký vjezd do budovy, završený segmentovým záklenkem. Jeho lištové ostění je profilované a v jeho vrcholu je osazen hladký klenák. Nad vjezdem je proražena dvojice sdružených oken, řešených stejně jako ostatní okna na fasádě. Napravo od oken jsou v pravém horním rohu budovy namalovány - dnes do zřejmě původní podoby rekonstruované - sluneční hodiny, které zde byly zřízeny nejspíše roku 1758 (tj. již po smrti zakladatele fary, hraběte z Rottalu; jeden z chronogramů v jejich nápisech nese tento rok). Hodiny jsou tvořeny krajními bílými páskami s římskými číslicemi a znameními zvěrokruhu a ústřední modrou plochou se souřadnicemi. Vlastní hodiny jsou vloženy do jakéhosi barokního krbu barvy světle růžového mramoru, který je umístěn v krajině na světlé hnědozelené zemi před moravým pozadím. Nohy krbu jsou boltcového tvaru, zakončeny jsou volutami a jejich vnější plocha je pokryta zlacenými vegetabilními závěsy. Hrany a rámce na vnitřní ploše nožek jsou zvýrazněny zlacením a zlacené jsou i kanelury nad nožkama. Nožky nesou římsu krbu, která je ve střední části segmentově vypjatá. V horní části je římsa lemována zlaceným mušlovým dekorem a po stranách je nad nožkama vyložená. Ve středu římsy je umístěn zlatý trojúhelník, symbol Nejsvětější Trojice, ze kterého vychází kovový hodinový ukazatel. V ústřední ploše trojúhelníku je naznačeno slunce a tato plocha je opatřena rámem s latinskými, majuskulními nápisy: TEMPORA (vlevo) // SAECVLA (vpravo) // AETERNITAS (dole) //. Na krajním vyložených úsecích římsy sedí dva nazí nadílkové, kteří na vnější straně vždy přidržují korunovanou kartuši s rokajovým rámem, v jejímž zrcadle je na levé, resp. heraldicky pravé straně namalován erb Rottalů - bílý kříž na červeném poli, a na pravé, resp. heraldicky levé straně erb Šternberků - zlatá osmicípá hvězda na modrém poli. Jedná se tak o jakýsi alianční erb hraběte Jáchyma Adama z Rottalu a (od roku 1732) jeho manželky Marie Josefy ze Šternberka. Na vnitřní straně andílci přidržují bílou, červeně lemovanou nápisovou pásku, která se táhne nad hodinami. Na bílé pásce je dvouřádkový majuskulní nápis, který obsahuje dva latinské hexametry a skrývá v sobě chronogram (text je psaný šedě a chronogram je vyznačen červeně; U=V): CANDIDA QVAE FVERAT CRVX ISTIS AEDIBVS ORTVS // STELLA NITENS ROREM SOLE CANDENTI VEHIT.// První verš, hovořící o bělostném kříži, odkazuje na zakladatele fary, hraběte z Rottalu, v jehož erbu se nachází bílý kříž a který faru založil. Druhý verš, hovořící o zářivé hvězdě, naráží na jeho manželku z rodu Šternberků, v jejímž erbu se nachází zlatá hvězda a která později po manželově smrti (tj. v době vzniku hodin) faru podporovala. Chronogram v prvním řádku horního nápus udává rok 1739, tj. rok zbudování fary, a chronogram ve druhém řádku rok 1758, tj. dobu zřízení hodin. Další nápisová páska, která byla zjevně domalována až později, leží na zemi pod hodinama a její pravý cíp již přesahuje rám kompozice. Zde je obsažen dvouřádkový latinský nápis: PACE IVSTA DEO PROPITIO AC GRATIA EIVS // EX FAVILLA RESTITVTA RENOVATVM EST.// Chronogram v nápise, který hovoří o renovaci poničených hodin, udává rok 1847, tj. dobu, kdy byly za faráře P. Josefa Bílka hodiny opraveny. Volná levá boční fasáda budovy je rytmizována čtyřmi lezénami, které jsou řešeny stejně jako lezény na hlavní fasádě a na nichž spočívá podstřešní kladí. Za farní budovou se rozprostírá dvůr, který byl původně ze tří stran uzavřený. Střecha je sedlová se zvalbením na levé volné straně. Základní plocha fasády je natřena omítkou žluté barvy; lezény, architráv, korunní římsa a šambrány oken jsou zvýrazněny bílou. Přízemí je zaklenuto křížovou klenbou a první patro je plochostropé (údaj převzat z původní evidenční karty z roku 1973; současný stav bude ověřen při revizi mobiliáře, která se plánuje na rok 2008). materiál: smíšené, hladce omítnuté zdivo; ostění hlavního vstupu: kámen krytina: bobrovka (?)