Olšanské hřbitovy byly ve své nejstarší části založeny při morové epidemii r. 1680, kdy bylo nařízeno pochovávat zemřelé mimo město. Hřbitov byl vysvěcen 29. 1. 1680 (zrušen byl r. 1860). Původní rozloha na pozemcích, které Staroměstská obec zakoupila od Jakuba Františka Štiky, se několikrát znásobila, k rozšíření došlo v několika etapách, zakládáním nových pohřebních polí, která se od sebe liší dobovým či konfesijním pojetím, urbanistickým i převažujícím architektonickým charakterem náhrobků. Dnes zaujímají Olšanské hřbitovy s plochu více než 50 ha jsou největším pohřebištěm v ČR. Mírně svažitou plochu stíní bohatá vzrostlá zeleň (r. 1889 bylo vysazeno 2326 stromů) Pohřebiště je členěno na oddělení jednotlivých hřbitovů a polí různě pojednanými zděnými zídkami a geometricky vedenými cestičkami s různou povrchovou úpravou. Krom běžných náhrobků a drobných hrobek tu najdeme i několik velkorysých rodových hrobek, několik pohřebních kaplí a dalších drobných staveb, zajišťujících zázemí pro provoz hřbitova. KP tvoří: - hřbitov II. až X. zádušní - hřbitov I. a II. obecní (staroměstský a novovměstský) - čestná pohřebiště (NKP) - Britské válečné hroby, Rudá armáda, barikádníci, pomník bitvy u Drážďan, Bulharské válečné hroby, čeští a slovenští rudoarmějci, 1. sv. válka - legionáři. - ohradní zdi (vymezující západní a východní část hřb., některé zasahují na okolní pozemky - viz pozemky bez ochr.) - dělící zdi - zeď mezi II. a III. hřb., zeď mezi II. (III.) a V. (IV.) hřb., zeď mezi IV. a V. hřb., zeď mezi V. a VI. hřb., zeď s kolumbáriem (mezi X. a II. ob. hřb.). - brány - hlavní brána, 1. a 2. brána II. hřb., jižní brána IV. hřb., brána mezi V. a VI. (VII.) hřb., východní brána VIII. (IX.) hřb., brána X. hřb. - Obřadní síń na VI. hřb., Stará vrátnice (IV. hřb.)(hrázděná), objekt správy I. (čp.1835), objekt správy II. (čp.2807), obchody (čp. 2753, 2773), obchod a vrátnice (parc. 4300/7), obřadní síň na I. ob. hřb., vrátnice a zázemí (parc. 4274/2), kamenictví na X. hřb., Pravoslavná kaple (parc. 4289). objekty v prostředí KP: - domek policie (parc. 4310/3), vrátnice (při jižním vstupu na I. ob. hřb.), pohřebiště - čs. letci, sochy J. Fučík, J. Jabůrková, J. Šverma. Centrální pražské pohřebiště založeno r. 1784 a dále rozšiřováno v 19. a 20. století. Základem Olšanských hřbitovů byl morový hřbitov u kostela sv. Rocha-jako I. Olšanský (zádušní) hřbitov (evidováno jako samostatná KP, r.č.ú.s.40232/1-1320). Olšanské hřbitovy se staly pohřebištěm pro pravobřežní obce Prahy. Postupně vznikalo 10 tzv. zádušních hřbitovů (I.-X.) a dva obecní (nekonfesní) hřbitovy. Areál hřbitovů je dozdělen ulicí Jana Želivského na západní a východní část. Ve východní části se nacházejí čestná pohřebiště padlých z 1. a 2. světové války (Národní kulturní památka) a pravoslavný hřbitov při tzv. Ruské kapli. Řada cenných náhrobků od předních umělců představuje vývoj české figurální plastiky od konce 18. století do současnosti. Obřadní síň na VI. hřbitově (parcela č. 4307; čp. 71). Volně stojící stavba v historizujícím stylu, postavená r. 1894 K. Ankertem, upravená r. 1928. Obřadní síň na I. obecním hřbitově (parcela č. 4304, čp. 949). Volně stojící stavba s převýčenou střední částí. původní krematorium, postavené jako interkonfesijní svatyně stavitelem F. Korbelem podle návrhu arch. F. Velicha v neorenesančním slohu. Upravena r. 1921 arch. F. Nevolem, v 70. letech 20. stol. úpravy interiéru. Pravoslavný kostel Zesnutí Matky Boží, tzv. Ruská kaple (parcela č. 4289). Centrální stavba s apsidou a kryptou, vybudovaná v letech 1924-25 Jednotou pro pohřbívání ruských občanů ČSR. Autory jsou Brandt, Paškovskij, a Kledt. V kryptě je mj. pochován Karel Kramář. Malířská výzdoba podle návrhu I.J. Bilibina. V rámci Olšanských hřbitovů bylo v roce 1978 prohlášeno za NKP (Usnesení vlády ČSR č. 70/78 ze dne 24.2.1978) čestné pohřebiště Rudoarmějců. V roce 1999 byla nařízením vlády (Nařízení vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16.6.1999) prohlášena za NKP Čestná pohřebiště spojeneckých armád a bojovníků za svobodu na Olšanech (areál čestných pohřebišť sovětských a bulharských vojáků, vojáků Commonwealthu, hroby padlých v Pražském povstání a čestné pohřebiště příslušníků 1. odboje). K pohřebišti padlých z Pražského povstání přiléhá i čestné pohřebiště čs. letců z 2. světové války (které však není ve vládním nařízení výslovně zmíněno). Východně při pohřebišti bulharských vojáků je pomník J. Švermy a pomník čs. rudoarmějců 1917-1922 (není uveden ve vládním nařízení). Na pohřebišti Rudoarmějců je druhotně umístěn pomník ruských vojáků a důstojníků zesnulých v Praze po bitvě u Drážďan v r. 1813; pomník sem byl přesunut roku 1945 z I. obecního hřbitova. Hřbitovy jsou kulturní památkou jako celek, NPÚ ÚOP HMP disponuje seznamy umělecky či historicky hodnotných hrobů a hrobek.