Kostel Panny Marie je jednolodní orientovaná mohutná stavba s jižní věží, umístěná na mírném návrší uprostřed města v místech bývalého hradu. Na východní straně je přístavek sakristie- původní goticko-renesanční (snad hradní kaple- jediný pozůstatek starší kostelní stavby, zničené požárem v polovině 18. století). Je to síňový prostor, ve vrcholu s valenou mírně zalomenou klenbou s ostrohranným lunetovým pročleněním v hustotě příznačné pro vkus inklinující ještě k tradici gotiky. Vnějšek kostela je skromnější. Základní členění obstarává lisénový systém na celou výšku lodě- jednoduché v rozích, po dvojicích sdružovaných po bocích lisény uzavírají mezi pasem pod profilovanou římsou a pískovcovým soklem protáhlá obdélníková pole, ve kterých jsou osově ve dvou patrech rozloženy otvory oken a portály. Okna s šikmo rozevírajícími se špaletami jsou většinou ozdobena jednoduchou šambránou s přečnělým okrajovým pásem. Akcentovaná strana, uprostřed každé strany mají nadokenní římsy, kde se střídají zploštělý lámaný segment (na boku a věži) s klasicistně trojúhelníkově špičatým středem a lámanými okraji. Architektura věže nad střechou je již klasicistní, pravděpodobně z doby po požáru r. 1799- je charakteristická klidnějšími okenními články a pilastrovým řádem s iónskými hlavicemi. Nahoře, v poli mezi dvěma římsami vytvořené kruhy pro ciferníky vzdouvají segmentově korunní římsu, pokud u spodní vytváří symetricky proláklé segmenty na druhou stranu. Vstupní portál v přízemí věže, půlkruhový s barokními uchy a symetrickým štukovým dekorem pod nadpražní římsou nese letopočet 1709. (Na západě je vstupní portál ještě starší- půlkruhový se středovým klenákem a mohutnými archaizujícími hlavicemi v patách oblouku). Mezi portálem věže a kanelovým oknem nad ním je vsazena půlkruhová nika se sochou Panny Marie. Cibulová střecha věže s lucernou je krytá plechem, nízká valbová střecha lodě eternitem.