rovinné neopevněné sídliště Cihelna Tuněchody, archeologické stopy

Zemědělsky využívaná krajina, původně pokryta dubohabrovými háji, nyní částečně pozměněná težební činností. Jde o prostor, který splňuje všechny podmínky pro osídlení - teplé, mírně suché klima s mírnou zimou, vysoce úrodné hnědozemní půdy a dostatek vodních zdrojů v podobě Kočského potoka (původně potok Mlýnský) a bezejmenných vodotečí. Prostřednictvím archeologických výzkumů a povrchové prospekce se podařilo v souvisle osídleném areálu vyčlenit několik mikrolokalit. Konkrétně jde o mikrolokality č.1f, 1g, 2, 2a, 2b, 3, 5, 5a, 5b, 5c, 5d. Na mikrolokalitě 1f a 1g (parc.č. 429/1, 429/9 s přesahem na parc.č. 197/1, 197/2 v k.ú. Tuněchody) je registrováno osídlení kulturami pozdní doby kamenné (konkrétně kulturou se zvoncovitými poháry), ve středověku a novověku, na mikrolokalitě č. 2 (parc.č. 429/2 + již mimo areál KP ležící parc.č. 209/1 a 210 - dříve parc.č. 340/2, 528/1,2 a 540/1) je registrováno rovněž osídlení kulturami pozdní doby kamenné (opět kulturou se zvoncovitými poháry), dále doby laténské, římské a středověké, na mikrolokalitě č. 3 (parc.č. 305/34, 305/36, 305/37) je registrováno laténské osídlení, mikrolokalita č. 5, 5a, 5b, 5c, 5d (parc.č. 305/2, 305/22-26, 305/34, 305/36, 305/43-44, 305/47, 305/50-53, 305/55-59) se sestává z osídlení kulturou slezskoplatěnickou, laténskou, římskou, hradištní (mladší fáze) a středověkou. Nálezy získané podél levobřeží Kočského potoka signalizují dvorcovou strukturu středověkého osídlení, která předchází vzniku vsi Úhřetice.