Komín je součástí areálu bývalé olejny, původně parního mlýna. Továrna byla postupně budována mezi jihozápadním okrajem historického jádra a obloukem kolejiště tehdy nově vznikající železniční trati. Tovární budovy, vymezující areál, jsou v podstatě součástí blokové zástavby města. Vzhledem ke své výšce se komín do jisté míry též uplatňuje v nepříliš výrazném městském panoramatu.; Výška komína je 49 metrů. Trubka má v podstavci, dříku i hlavici osmiboký profil. Podstavec má stěny svislé, konicita dříku je 5,2%.; Těleso komína je vyzděno z plných cihel. Sokl podstavce a římsy jsou kamenné, pískovcové. Dřík obepínají obruče z ocelových plocháčů, patrně z pozdější doby. Vodorovný kouřový kanál dotující komín z boku z východní strany podzemím je vyzděný, valeně zaklenutý, nyní částečně propadlý. Komín je architektonizován jako sloup, rozčleněn na podstavec, prstenec (jako náznak patky), dřík a hlavici. Sloup má spíše egyptský než antický charakter, hlavice připomíná snad trochu lotosový květ se zavřeným kalichem, ale jen velmi vzdáleně. Podstavec (podnož) je širší, rovněž oktogonální, má kamenný sokl (patku). Nároží hmoty podstavce (kostky) zvýrazňují lizény, vodorovná horní lizéna je navíc vynesena zubořezem. Nad těmito lizénovými poli je další, tentokrát dvojstupňový zubořez krakorců z předsunutých cihel, který vynáší kamennou římsu (příklop). Ta ukončuje podstavec. Na podstavci stojí na (s dříkem shodně zděném) spodním prstenci hladký režný dřík. Ukončuje ho hlavice - nejprve (bez rozšíření) horním prstencem s omítnutými lizénovými rámy (horní lizénu podpírají vždy tři zuby zubořezu), poté ozdobným odsazením z cihel kladených na bok (zakrývá ho obruč) na které dosedá krakorcový pás (každý druhý krakorec je z čela omítnutý, patrně z ozdobných důvodů). Krakorce umožňují vyložení poslední kamenné římsy, zděná koruna hlavice na ní je již užší, bez ozdob. Do výšky dále šikmo ční již jen čtyři prosté tyče hromosvodu. Plné cihly mají jednu barevnost, komín nemá pro novější komíny typické ornamenty vyskládané z vícebarevných dutinových cihel radiálek. Je odkázán pouze na působení pomocí plastického uspořádání, dvojbarevnost trochu supluje pouze skrovné užití omítky (u lizén a krakorců hlavice), je však otázka, zda je toto omítnutí původní. Ocelové obruče jsou natřené zeleně. Vertikála je zvenku ze severovýchodní strany pochozí pomocí žebříku ze stupadel. Stupadla jsou zazděná do každé páté spáry. Každé desáté stupadlo má za sebou bezpečnostní odpočívací oblouk (třmen). Severovýchod je patrně zvolen z důvodu převládajícího směru větru, aby bylo možné kontrolovat nejexponovanější tedy návětrnou část. Na tělese komína lze najít několik pozoruhodných detailů: zejména vročení * 1880 * zhotovené a zazděné do pole mezi lizénami na východní straně podstavce. Jde o keramickou obdélnou reliéfní desku. Dále malý bílý kulatý smaltovaný štítek s modrým číslem 1, co označoval již není jasné. Do podstavce je zabudováno ještě zcela utilitárně několik ocelových (dnes již zohýbaných) konzol.;