Kostel sv. Prokopa v Braníku je jednolodní stavba na čtvercovém půdorysu s věží a apsidou v závěru postavená v novorománském slohu. Věž kostela je představena před západní průčelí, údajně byla dostavěna až dva roky po dokončení stavby zásluhou zednického mistra Františka Strnada. Severní a jižní stěna je tříosá, se třemi pásy sdružených románských oken, stěna mezi okny je členěna lisenami a obloučkovým vlysem. V západním a jižním průčelí jsou půlkruhově zakončené ústupkové portály s vloženými sloupky. Věž je dvoupatrová, patra oddělena profilovanou římsou s obloučkovým vlysem, v každém patře podvojné románské okno. Nad hlavním portálem je umístěna roseta. Věž je ukončena stanovou střechou s vikýři. Střecha lodi kostela je sedlová, s vikýřky, ukončená valbou s navazující půlkruhovou apsidou v závěru. Na schodišti vpravo od věže je z vnější strany umístěna mramorová deska s nápisem: Posvěcen L. P. 19 22/9 01. Loď kostela má trámový strop nesený pasy, kněžiště křížovou klenbu žeber a v apsidě konchu. Kostel zdobí 15 barevných pseudorománských oken s vyobrazeními světců a světic. Významnou součástí zařízení je tzv. Branická madona. V roce 1996 byly v kostele vysvěceny čtyři nové zvony (autor Petr Manoušek, zbraslavský zvonař).