Fasáda, obracející se do ul. Na Pernikářce, je symetrická pětiosá, se středním pseudorizalitem s hladkou omítkou, odlišujícím se od křídel, kde se objevuje kvadratická rustika se střídáním vyšších a nižších vrstev. Rizalit zakončuje nízký trojúhelný štít a prolamuje okno, jehož suprafenestra má ukončující římsu zdobenou na koncích akroteriemi, v suprafenestře jsou dvě rosety. Ostatní okna v patře mají pouze jednu rozetu a nezdobenou přímou římsu, všechny jsou vybaveny obdélnými parapety, dvakrát odstupňovanými. Obdobným způsobem je řešena také jižní fasáda, ale není zde zachována symetrická skladba. V pravém nároží jsou dvě osy, následuje rizalit s hladkou fasádou. Na rozdíl od východního průčelí rizalit však prolamuje dvojice okenních os, v dalších osách pokračuje nepravidelná skladba. Pokračují zde čtyři okenní osy, přičemž 1. a 4. je umístěna v rustikované ploše, střední dvě osy v hladce omítané. Úprava hl. vjezdu do usedlosti pochází ze stejné doby jako fasáda obytné budovy. Segmentově uzavřená vjezdová brána má omítku upravenou kvádrovou rustikou, naproti tomu boční vchody pro pěší (pravý byl zřejmě od počátku slepý) mají hladkou úpravu. Podobnou kombinaci lze pozorovat i na přízemní budově zcela vpravo, kde takřka centrálně umístěný vjezd (dnes zaslepený) je rovněž vyznačen kvadratickou rustikou. Dvorní fasády obytné budovy mají stejnou úpravu jako u vnějších fasád, a to včetně koutového přístavku, kde je umístěn hl. vchod do budovy. Hospodářské objekty, které byly podstatným způsobem rozšířeny ve 2. pol. 19. stol., mají utilitárně vybavené fasády, porušené navíc četnými novodobými zásahy a úpravami pro potřeby pracoviště Akademie věd ČR. To platí i pro zadní stranu stodoly, kde byly poraženy dva široké vjezdy. (podle UPP)