Chalupa tvoří obytnou část zemědělského domu, který ze roubenou přízemní obytnou částí, přestavěnou v 18. století, pokračuje novější zděnou částí hospodářskou. Z hlediska památkové péče je mladší zděná část mimo předmět ochrany. Naopak samostatná roubená sýpka, postavená ve stejné úrovni jako obytný roubený dům, je hodnotnou ukázkou lidového stavitelství a je chráněná. Chalupa čp. 16 má typické stavební znaky druhé poloviny 18. stol. a byla do této podoby upravena v roce 1786 (datování na sousední sýpce, která má stejnou lomenici). Průčelí je o dvou okenních osách. Hlavním architektonickým článkem je zdobně skládaná dřevěná lomenice, od průčelí oddělená podlomením ze dvou řádků šindele. Lomenice je vodorovně rozdělena profilovanou římsou na dvě pole. Dolní je svisle bedněné, sáry laťované, laťování navazuje na obloučky vyřezané v liště pod římsou. Horní pole lomenice je svisle rozděleno třemi latěmi na čtyři plochy. Krajní plochy jsou bedněny rovnoběžně se střechou, střední obráceně. Osvětlovací otvory jsou zdobně proříznuty v dolním poli a jsou dva. Střecha je sedlová s malou polovalbou nad průčelí, krytá nyní eternitem.