Kostel sv. Jiří představuje nejvýznamnější dominantu městského historického jádra Brušperka. Patrně již při středověké lokaci sídla byla kostelnímu areálu vyhrazena poloha ve východní části vnitřního města. První písemná zmínka o existenci brušperského kostela a fary pochází z roku 1305, avšak zachované gotické jádro současné stavby bývá datováno až do konce 14. století. Nejstarší stavební konstrukce jsou zde reprezentovány obvodovým zdivem západní části kněžiště a celé lodi s hrotitým kamenným portálem s hruškovým profilem ostění v prostoru podvěží. Do let 1577–1580 je kladena výstavba kostelní hranolové věže; centrální boční kaple zbudované na kruhovém půdoryse se pak hlásí do období pozdního baroka. Schodiště vedoucí na kůr, přiléhající k severnímu průčelí věže, bylo vystavěno v roce 1765 (podle datace umístěné na jednom z dochovaných trámů). Exteriér i interiér kostela procházel během 19. a 20. století jak nezbytnými stavebními opravami, tak rovněž dílčími adaptacemi. Hladce omítaný kostel sv. Jiří, opatřený světle béžovým fasádním nátěrem, je jednolodní, longitudinálně orientovanou sakrální stavbou jištěnou opěrnými pilíři, s akcentující renesanční věží, horizontálně členěnou profilovanými římsami v úrovni zvonového a hodinového patra. Na korunní profilovanou římsu věže dosedá barokní cibulová odstupňovaná střecha krytá měděným plechem a završená makovicí s křížem. V západním průčelí věže je umístěn půlkruhový profilovaný kamenný portál, před nímž jsou situovány kamenné schodišťové stupně vyrovnávající svažitý terén. K severní a jižní straně kostelní lodi přiléhají boční kaple zbudované mezi léty 1744–1774, jejichž vstupy vymezují jednoduché pravoúhlé kamenné portály doplněné po obvodu lištou; na oba vstupy navazují venkovní kamenná schodiště. Měděné střechy kaplí jsou ukončeny sanktusníky s makovicí a křížem. V ose závěru kostela je přistavěna kaple završená sedlovou střechou krytou opět měděným plechem, v jejímž průčelí se nachází půlkruhově ukončený vstup. V něm jsou osazeny dřevěné dvoukřídlé dveře s proskleným nadsvětlíkem paprskovitě členěným příčlemi. Fasáda zadní kaple je doplněna postranními pilíři s volutovými hlavicemi se středovou stylizovanou mušlí. Nad vstupem do kaple je umístěn volutový svorník a trojúhelníkový štít se segmentovým frontonem dosedajícím na profilovanou korunní římsu. V hřebeni střechy kostelní lodi, kryté skládanou vláknocementovou krytinou ve tvaru takzvané české šablony, je situován sanktusník, v jehož vrcholu je opět osazena makovice s křížem. Interiér kostela sv. Jiří osvětlují okenní otvory ukončené půlkruhovým záklenkem, vnitřní prostory bočních kaplí zasvěcených sv. Vavřinci a sv. Františkovi pak okna se segmentovými záklenky. Okenní otvory ve zvonovém patře věže jsou rovněž zakončeny půlkruhovým záklenkem a lemovány šambránami. V závěru kostela se nachází menší oválné okénko. Veškeré dřevěné okenní a dveřní výplně jsou pojednány v hnědé barvě. Interiér presbytáře a lodi završují plackové klenby na pasech, doplněné mělkými štukovými prolamovanými zrcadly. Prostor kostelní lodi vertikálně člení zdvojené pilastry se stylizovanými kompozitními hlavicemi. Závěr kostela je zaklenut konchou s vloženou lunetou nad okenním otvorem. Sakristii ukončuje křížová klenba s vytaženými hřebínky. Oratoř nad sakristií, otevřená do prostoru lodi dvěma stlačenými oblouky, je rovněž zaklenuta plackovými klenbami se štukovými zrcadly. Poprseň oratoře je zdobena mělkým pletencem provedeným ve štuku. V západní části lodi je umístěna barokní kruchta z roku 1757, nesená mohutnými pilíři s římsovými hlavicemi, se zvlněnou poprsní doplněnou kuželkovou balustrádou. Podkruchtí završují tři pole křížové hřebínkové klenby. V kostelní lodi je položena zřejmě betonová dlažba. Čtvercové dlaždice s bílou a černou povrchovou úpravou jsou kladeny na koso.