Patrová novobarokní budova obdélného půdorysu, rozšířena dodatečně o jednu dvojosu na každé straně a pak ještě na jihu o obdélnou čtyřosou přístavbu. Budova je chodbou (osvětlena ze západní strany okny, se stropem obloženým palubkami) propojena s budovou čp. 2 a podzemní chodbou se zámkem čp. 1. Vstupy zvenčí jsou také na východní fasádě. Střecha budovy je mansardová, s lepenkovou krytinou a vikýři, na přístavbě je plochá střecha. Budovu se zaoblenými nárožími člení na východním hlavním sedmiosém reprezentačním průčelí trojosý rizalit se vstupním kamenným portálem. V současnosti v okno změněný portál s klenákem je tvořen výraznou zvlněnou římsou, která leží na pilastrech toskánského typu. Rizalit vrcholí atikou s festony a čtyřmi kamennými vázami. Fasáda v základním rozvrhu navazuje na fasády zámku – přízemí s pásovou rustikou a okny s orámováním odděluje od patra kordonová římsa. Okenní osy jsou od sebe odděleny lizénami, které způsobem vysokého řádu probíhají od země po korunní římsu. Okna v patře mají rovněž jednoduché orámování, se zvlněnou nadokenní římsou. Západní průčelí má obdobné členění – jen zde není rizalit a okenní osy jsou vždy zdvojené. Patrové přístavby o jednu dvojosu v členění navazují na starší budovu a mají ploché střechy. Z jihu přistavěná další patrová přístavba je oddělená samostatná budova, má z východu čtyři okenní osy, na západní straně opět zdvojené. Jižní fasáda má dvě okenní osy. Fasáda opět kopíruje rozvrh základní budovy čp. 156, pásová rustika, orámování oken, lizény. Střecha je plochá, doplněná ze všech tří stran atikou s otvory. Ve starší sedmiosé budově neosově umístěná chodba vytváří dispozičně třítrakt, na severním konci je vestavěn novodobý výtah. Kromě něho zprostředkovává komunikaci mezi patry víceramenné schodiště s železným zábradlím. Není jasné, zda je dispozice původní, příčky nemusí být v původním místě. Všechny místnosti jsou plochostropé, budova je cihlová, občas užito i „I“ profilů a traverz. Místnosti sloužily jako pokoje pacientů a koupelny se sociálním zařízením. Jedna místnost 1. patra sloužila jako nemocniční kaple, s jednoduchým vybavením. Ostění v celé budově jsou bez výjimky ocelová, z 2. poloviny 20. století. Ze stejného období asi pochází všechny okenní výplně. V přízemí a suterénu jsou v některých místech travertinové obklady. Jinak v budově nebyly nalezeny starší prvky, než vybavení nemocnice z 2. poloviny 20. století. Budova chátrá, je zde vlivem nevětrání a neužívání vyšší vlhkost, která se projevuje zvýšeným výskytem plísně. Toto sledujeme v přízemí i v patře, které jsou dispozičně podobné. Chodba uprostřed je přisvětlována luxferami nad dveřmi. Třetí nadzemní podlaží je umístěno do prostoru mansardy. Jsou tam rovněž pokoje a strojovna výtahu. Mansardový krov je z řezaných trámů se stojatou stolicí a vikýři, bedněný deskami pro aktuálně lepenkovou krytinu. Do podkroví jsou vestavěny pokoje, odizolovány zevnitř deskami Heraklitu. Suterén zabírá jen několik málo místností, které jsou propojeny s tunelem do zámku a prostorami podzemí mezi zámkem a č.p. 156. Přístavba čtyřosá je vyzděna děrovanými cihlami. Dispozice obdobná jako v sedmiosé stavbě – chodba, koupelny a pokoje. Podlahy dnes kryje lino. Střecha plochá.