Vnitřní obdélné nádvoří je obklopeno přízemním čtyřkřídlým ambitem, jehož součástí jsou nárožní věžovitě převýšené osmiboké kaple. V severozápadním nároží vystupuje kaple Plzeňská, v jejímž suterénu je umístěna jeskyně sv. Maří Magdalény. V severovýchodním rohu stojí Mníšecká kaple, v jihozápadním Březnická a v jihovýchodním nároží Pražská kaple. Chodby ambitu jsou zaklenuty křížovými klenbami, severní a jižní křídla se skládají z devíti zhruba čtvercových klenebních polí, kratší východní a západní křídlo ze sedmi polí. Klenby a klenební pasy jsou bohatě zdobeny náročnými figurálními i ornamentálními štukaturami a malbami. Ambity se otevírají do středního nádvoří půlkruhovými arkádami, vystupujícími z hranolových pilířů. Koutové oktogonální kaple jsou přístupné z ambitu, každá dvěma samostatnými pravoúhlými portály v profilovaném ostění s různě tvarovanými segmentovými nadpražními frontony a štukovou výzdobou. Centrální prostory kaplí jsou sklenuty klášterní klenbou s lucernou s velmi bohatou štukovou výzdobou. Kromě náročně řešených uzavřených nárožních kaplí jsou do každého ramena ambitu vestavěny dvě malé výklenkové, asi 2 m hluboké valeně zaklenuté kaple. Výklenkové kaple zaujímají šíři jednoho klenebního travé. Nad středním polem západního křídla se zvedá mohutná čtyřboká jednopatrová zvonice, v jejímž přízemku je umístěna další otevřená kaple zvaná Černínská (Dušiček). Uprostřed severního křídla vystupuje velmi subtilní hranolová vížka hodinová. Vnější hladká průčelí ambitu, oživená vystupujícími hranolovými rizality výklenkových kaplí, jsou členěna zcela střídmě lizénovými rámy. Stejné pravidelné členění se uplatňuje i na stěnách nárožních kaplí, vystupujících jako bašty z obvodu kvadratury. Dodatečně až počátkem 18. stol. byly do již hotového ambitu vloženy dva reprezentativní vstupy - Pražský portál uprostřed východní strany a Březnický portál na jihu. Obě velkoryse pojaté brány zaujímají šíři tří klenebních polí ambitu. Pražský portál představuje monumentální jednopatrovou architektonickou kulisu, vymezenou po stranách štíhlými hranolovými lehce věžovitě převýšenými rizality, obsahujícími uvnitř vřetenová schodiště. Schodiště stoupají do patra, v němž je umístěn tzv. letní kůr, který se obrací do vnitřního dvora dvěma trojicemi velkých půlkruhově zaklenutých oken a třemi středními balkónovými okny stejného tvaru. Východní, do náměstí orientovaná stěna i postranní rizality jsou členěny pravoúhlými lizénovými rámy a ukončeny profilovanou římsou, nad níž se táhne kamenné sochařsky zpracované prolamované ornamentální zábradlí s boltcově zavíjenými akantovými motivy, doplněné na obou rizalitech kartušemi s císařskou dvojhlavou orlicí. Balustrádu vytesal částečně Mathias Hueber (zemřel v r. 1702), ale z větší části Jan Brokof. Na rohových válcových pilířcích zábradlí rizalitů je osazeno osm soch starozákonních proroků, na poněkud níže posazeném zábradlí nad střední částí brány je umístěno sedm bust sv. králů a panovníků, ctitelů P. Marie. Na levém jižním rizalitu stojí vpředu sochy proroka Jeremiáše a Izaiáše, na zadní straně sochy Zachariáše a Micheáše, obrácené čelem do nádvoří. Na severním rizalitu vpředu je král David hrající na harfu a prorok Daniel, vzadu Ezechiel a Abdiáš. Poprsí panovníků na zábradlí střední části brány představují (zleva doprava) sv. Ferdinanda, Václava, Štěpána, Jindřicha, Ludvíka, Leopolda a Kazimíra. Všechny figury jsou vytesány z pískovce, sochy proroků vysoké asi 1,5 - 1,6 m, poprsí králů přibližně 0,8 m. Tři ze soch proroků a jedna busta jsou dílem Mathiase Huebera z doby před r. 1702, ostatní skulptury dodal v l. 1702-05 Jan Brokof. Uprostřed průčelní stěny je zasazen vlastní v půdorysu mírně konvexně vydutý portál v pískovcovém ostění, zaklenutý stlačeným obloukem půlelipsového profilu s lichoběžným klenákem ve vrcholu. Portál flankují po stranách sdružené sloupy, spočívající na vysokých hranolových na koso postavených soklech. Sloupy s hladkými dříky s mírnou entazí a se zlacenými ionskými volutovými hlavicemi nesou přímé trojdílné pravoúhle zalamované kladí, v jehož hladkém vlysu je zlacený rytý nápis. Ve středu kladí je zasazena široká srdčitá zlacená kartuš s nápisem MARIA, rámovaná akantem a zakončená volutkami s korunou. Z kladí vystupují po stranách krátké segmentově prohnuté římsové úseky, mezi něž je zasazena mělká kamenná nika, orámovaná volutami a festony a završená stříškovitě prohnutou římsou. V nice je umístěna zlacená pískovcová kopie sochy P. Marie Svatohorské, vysoká cca 1,65 m. Po stranách na římsových výbězích stojí sochy vlevo sv. Ignáce z Loyoly vlevo a sv. Františka Xaverského vpravo (pískovec, v. asi 1,65 m). Před portál předstupuje krátké přímé jednoramenné schodiště, výrazně se rozšiřující ven směrem do náměstí. Oboustranná balustráda je ukončena hranolovými pilířky s dvěma velkými sochami andělů vítajících přicházející poutníky (pískovec, v. 2,4 m). Všechny části portálu, tektonické i dekorativní včetně hlavic, říms a niky, jsou kamenné, zhotovil je novoměstský kameník Johann Ulrich Mannes v l. 1705-06. Sochařskou výzdobu včetně kartuše a soch vítajících andělů vytesal Jan Oldřich Mayer ve stejné době. Schodiště s balustrádou je dílem místního kameníka Paula Grafnettera z r. 1707. Po obou stranách středního portálu je v úrovni patra "letního kůru" prolomeno po jednom sdruženém obdélném okně, jehož zalamující se nadpražní římsu podpírají tři andělské karyatidy od Jana Brokofa. Římsa nese tři kulovité vázy se zlacenými kovovými plameny a dvě oválné akantové kartuše se zlacenými písmeny jezuitského hesla (A.M.-D.G.). Kulisa méně náročně sochařsky zdobeného Březnického portálu z r. 1707, umístěného v ose již. křídla ambitu, je ohraničena dvěma nízkými jednopatrovými čtyřbokými věžemi, završenými cibulovými střechami s osmibokými lucernami. Věže i průčelní stěna mezi nimi jsou členěny lizénovými rámy, stěnu ukončuje plochá kamenná římsa a plochá, svazkovými lizénami rytmizovaná atika s korunní kamennou římsou, která se nad vertikálami lizén mírně zalamuje. V místech zalomení římsy je osazeno šest pískovcových bust, vysokých asi 0,8 m, představujících příbuzenstvo P. Marie - zleva sv. Šimon, Juda Tadeáš, Jakub Starší, Marie Jakubova, Marie Salomé a Maří Magdaléna. Střední pískovcový portál, vystupující mírně z plochy průčelí, je v půdorysu konkávně prohnut. Půlkruhově zaklenutý vchod s profilovanou archivoltou s vysokým klenákem ve vrcholu je rámován dvěma páry bosovaných pilastrů s ionskými hlavicemi. Vnější pilastry ustupují proti čelu portálu dozadu. Pilastry nesou zalamované trojdílné, uprostřed prolomené ionské kladí, z nějž vystupuje nízký roztržený segmentový fronton s širokou boltcově zavíjenou, festony a mušlí zdobenou kartuší se jménem MARIA. Nad fronton vystupuje obdélný nástavec, značně převyšující atiku, zakončený dvěma úseky volutově zavíjené římsy a velkou kamennou korunou uprostřed. Plochu nástavce vyplňuje mělká nika se sochou P. Marie Svatohorské, která představuje osobitou barokní transformaci gotické předlohy. Po stranách nástavce stojí sochy rodičů P. Marie, vlevo sv. Jáchyma, vpravo sv. Anny (všechny sochy pískovcové, v. asi 1,8 m). Architektonické prvky portálu a šest poprsí příbuzenstva Mariina jsou dílem kameníka Johanna Ulricha Mannese, tři skulptury v nástavci portálu vytesal Ondřej Filip Quittainer. Ambit je kryt sedlovými šindelem pobitými střechami. Nárožní osmiboké věže mají zvonové plechem kryté střechy s oktogonálními uzavřenými lucernami, vyztuženými osmi volutově tvarovanými opěráky a završenými cibulemi s žerdí a makovicí. Zvonicová věž je kryta cibulovou plechovou střechou s otevřenou osmibokou lucernou s vlastní drobnou cibulkou s vysokým žerděm, makovicí a křížem, obdobná střecha je i u malé hodinové vížky v severním křídle ambitu.