Rozsáhlé krajinářské dílo bylo původně parkem a oborou a rozkládá se jižně a východně od zámku. Na ploše přibližně 250 hektarů se vine 40 km cest a hlavní osu určují od severovýchodního cípu vodní toky; postupně od severovýchodu leží rybník Bořín, dále k západu rybník Lobeška s Jesenickým potokem, do nějž se níže vlévá Dobřejovický potok. Tyto vodní plochy, které se nepravidelně vinou celým územím doplňují ostrůvky, vodopády či malé splávky, se pod zámkem spojí v Podzámecký rybník, obrácený přímo k jeho jižnímu průčelí. Celý terén je mírně zvlněn, což umožňuje kompoziční průhledy různých délek, při čemž se uplatňují nejen pohledy na různě barevnou vegetaci, ale také na stavební dominanty. Pro botanickou sbírku bylo využito rozmanitého krajinného rázu s rozdílným mikroklimatem - údolní svahy, ale také suché plochy na ostrožnách a skalnatých srázech, které byly vhodné pro založení zřejmě ve střední Evropě nejbohatšího alpinia. V parku najdeme bezmála 2000 domácích i cizokrajných dřevin a trvalek. Z dřevin převažují spíše listnaté druhy a jejich kultivary, jako např. duby, skalníky, zimolez a ve velké míře rododendrony, barevností jejichž květů je průhonický park proslulý. Doplňují je také borovice, cypřišky či jalovce,