Šachetní budova stojí nad zářezem Třemošenské ul. proti důlní cáchovně. Zevně jednopatrová stavba téměř čtvercového půdorysu, zbudovaná z kombinace režného kamenného a cihelného zdiva, spočívá na kamenné podezdívce, vyrovnávající nerovnost terénu. Přízemí je vyzděno z neomítaných nepravidelně opracovaných žulových kvádrů, patro a tektonické články v obou podlažích z neomítaných cihel. Stavba je na třech nárožích flankována polygonálními pilíři, na jihovýchodním nároží nahrazuje pilíř štíhlá oktogonální schodišťová věž, převýšená proti budově o další patro a završená dřevěným nástavcem s pavlačovým ochozem. Z ploché střechy budovy vystupuje železná těžní věž, spojená šikmou konstrukcí se sousední strojovnou. Exteriér budovy je pojat zcela ve smyslu zásad racionální, ryze tektonické, dekorace prosté střídmé industriální architektury. Přesto stavba působí esteticky velmi účinně využitím kontrastu režného kamenného a cihelného zdiva a výrazně se uplatňující sítě spár. Fasády jsou pročleněny vysokou trojdílnou průběžnou pásovou římsou s širokým vlysem, který je rozdělen do obdélných polí, zdobených geometrickým zcela abstraktním ornamentem tvořeným pravidelně skládanými vystupujícími cihlami. Pod okny 1. patra probíhá parapetní římsa, pole parapetů vyplňují poloviční z cihel složené balustry. Náročně profilována je i trojdílná korunní římsa, v jejímž vlysu jsou vyříznuta kruhová okna. Delší průčelí (západní a východní) jsou tříosá, kratší mají dvě osy. Velká obdélná okna jsou rámována nadpražními segmentově prohnutými římsami, podchycenými po stranách hranolovými odstupněnými konzolkami. Budova je kryta plochou střechou, po jejímž obvodu obíhá balustrové zábradlí. Interiér tvořila původně jediná nepřepažená prostora, již vyplňovala těžní věž nad vyústěním šachty. Dnes je prostor přepažen do dvou podlaží pro výstavní účely Hornického muzea. Vlastní jáma o profilu 5,4 x 3 m a max. hloubce 1128,8 m byla hloubena od r. 1813 na místě starého dolu ze 16. stol. Po ukončení těžby v březohorském revíru a uzavření dolu v r. 1978 byla jáma do r. 1989 likvidována zásypem na zátku v hloubce 47 m a zakrytím ohlubně betonovou deskou.