Přízemní budova hornických lázní byla v dosavadní dokumentaci patrně mylně nazývána hornickou útulnou nebo noclehárnou o kapacitě 124 lůžek v deseti sálech. Tento objekt však stojí jižněji v Jarolímkových sadech (dnes blok zcela přestavěných obytných domků čp. 603 - 610) a není součástí památkového areálu. Budova lázní protáhlého obdélného půdorysu, orientovaná podélnou osou ve směru severovýchod - jihozápad, stojí v nejjižnější části areálu. Zdivo je pravděpodobně cihelné na podezdívce z neomítaných hrubě opracovaných žulových kvádrů. Nové štukové hladké omítky jsou lomeně bílé až světlešedé. Interiér budovy míval původně společnou umývárnu, čtyři vany a dvě parní koupele a dále zde byla snad i část noclehárny a polévkárna. Dnes jsou tyto plochostropé prostory zcela přestavěny k obytným účelům. Jihovýchodní, do ulice obrácená fasáda o 11 osách je členěna zcela symetricky, při obou nárožích vystupují dva velmi mělké dvouosé rizality, uprostřed je předsíňka, završená nízkým trojúhelným štítem. Hlavní pravoúhlý vchod je osazen v tomto portiku, další vchody jsou v druhé a desáté ose. Všechny vstupy jsou opaženy neprofilovaným žulovým ostěním. Vchody i velká obdélná okna mají segmentově vyklenuté cihelné nadpražní římsy, u oken jsou krátké hranolové kamenné parapetní římsy. Hlavní římsu tvoří tři vrstvy navzájem se přesahujících neomítaných cihel. Jihozápadní štítové průčelí je čtyřosé, zcela shodně řešená okna, z nichž dvě v krajních osách jsou slepá. Nízký trojúhelný štít, orámovaný hlavní římsou, má ve středu kruhové půdní okno v cihelném vystupujícím orámování. Trojosé severovýchodní průčelí má uprostřed pravoúhlý vchod a v postranních osách slepá okna s nadpražními segmentovými římsami. Sedlová střecha je kryta eternitovými na koso kladenými šablonami.