fara

Objekt je situován na SV okraj hlavního náměstí obce, do něhož se otevírá západní fasádou. Volně stojící patrová stavba obdélného půdorysu, orientovaná kratšími stranami ve směru sever – jih, je kryta sedlovou střechou; hmota obvodních zdí je zdůrazněna v ose jižní průčelní zdi pozůstatky průchozí, mírně představené věže a přibližně v 1. třetině západní boční zdi představeným nepravidelným útvarem zádveří s hlavním vstupem. Hladké fasády, obnažené ve výši přibližně 1. metru od země na východní straně jižního a po celé délce východního průčelí, člení na jihozápadním a jihovýchodním nároží armování složené z kamenných kvádrů. Hmotu zdí prolamují v přízemí a patře obdélná okna, doplněná na východní a jižní straně o zaslepená lomená okna s obnaženým kamenným okenním ostěním. Trojosé jižní průčelí člení na okrajích kamenné armování. Toto armování se skládá z velkých, pravidelně otesaných kvádrů celkem trojího druhu kamene (konglomerátický pískovec, střednozrný slídnatý pískovec a písčitý vápenec litotamniový). V ose průčelí se nachází mírně představená a u země se kónicky rozšiřující hmota bývalé hranolové věže, zalomená pod štítem. V jejím středu se nachází ve vpadlině s půlkruhovým segmentovým záklenkem, zaslepený obdélný výklenek bývalého vstupu do kostela s dalším půlkruhovým výklenkem nad překladem; nad nimi je umístěna kamenná reliéfní deska s erbem (povrchově ovětralý matně bílý mramor). V oválné kartuši je zde umístěn čtvrcený štít se středním štítkem. Ten je třikrát polcen, ve 2. a 5. poli štítu je pokosem umístěna trojice rout, ve 3. a 4. poli pak korunovaný lev ve skoku. Na horní hraně štítu spočívají dvě korunované, k sobě přivrácené turnajské přilbice se zlatými monilemi na krku; klenot pravé tvoří pár orlích křídel, shodný klenot levé přilbice doplňuje korunovaný lev ve skoku. Zpod korunek přilbic splývají bohatě řasená přikrývadla. Ze středů boltcových útvarů na bocích oválné kartuše jsou svěšeny provazce, ověšené ve spodní části ovocnými festony. Ve štítě je hmota bývalé věže prolomena dvojitým obdélným čtyřtabulkovým oknem, orámovaným širokou mělkou vpadlinou. Dva shodné okenní otvory na východní straně jižního průčelí jsou v přízemí a patře umístěny přibližně do středu této části a doplněny malým obdélným okénkem v prostoru štítu, jež je posunuto k okraji bývalé věže. Jeho představená hmota pak také lemuje východní okraj trojice oken v západní části jižního průčelí. Dvou obdélných, jež v patře ve štítě kopírují rozměry oken ve východní části této fasády; v přízemní je umístěno na šířku vložené obdélného okna, jehož pravoúhlé kamenné ostění je zčásti překryto v místech rozšiřujícího se náběhu (nažloutlý až žlutý, bělavě ovětralý litavský vápenec s hojnými fosíliemi). Plochu mezi 1. a 2. nadzemním podlažím člení ve středu této části jižního průčelí zaslepené okno s lomeným záklenkem a s obnaženým kamenným okenním ostěním. To je složeno z parapetní desky a na čtyřech pravidelných kamenných segmentech uloženého záklenku. Vnitřní strany špalety mají podobu hladkého širokého okosení; profilace a náběhy záklenku vychází z půlkruhu a ve vrcholu se lomí v tupém úhlu (segmenty z litavského vápence doplňují menší otesané kvádříky z rudohnědého arkózového pískovce). Kamenné okenní ostění s lomeným záklenkem a půlkruhovým okenním otvorem na východním bočním průčelí budovy je z litologického hlediska sestaveno z obdobných opracovaných kamenných segmentů; pouze parapet okna, složený ze čtyř plochých kvádrů se materiálově odlišuje (světlešedý středně zrnitý muskovito-biotitický „mrákotínský“ granit). Také zde jsou špalety na vnitřní straně hladce okoseny a lomený záklenek postupuje pozvolně v širokém profilu; u okenního otvoru samotného je tato profilace v horní části oválná. Na vnitřních okrajích tohoto okenního otvoru je navíc patrné pravoúhlé průběžné zalomení. Jednotlivé segmenty tohoto okna již nevykazují ve své viditelné části pravidelné členění – levá strana je složena ze čtyř, pravá z pěti. Toto bývalé okno je umístěno přibližně ve středu plochy zdi v prostoru mezi dnešním prvním a druhým nadzemním podlažím a odděluje dvě dvojice okenních os; ty jsou sice do hmoty stavby vloženy kompozičně nerovnoměrně, mají však shodnou podobu obdélných dvoudílných čtyřtabulkových oken, rozměrově obdobných jako v jižním průčelí. V nepravidelném pásu u země s obnaženými svrchními omítkami je zřejmá struktura stavební hmoty, kterou tvoří na řádek kladený lomový kámen různého druhu. Západní boční průčelí objektu fary je v současnosti průčelím vstupním. Od náměstí je opticky rozděleno přibližně v polovině přiloženou branou s navazující obvodovou zdí, obracející se širokým obloukem směrem k severu. Za tímto plotem, na v současnosti volné ploše farního dvora, stál až do r. 1945 další patrový dům, příslušející k faře a zbouraný pro těžké poškození v závěru II. světové války. Vlastní brána, tvořící průjezd do dvora, přiléhá k představenému útvaru obdélného tvaru. V jeho jižní části je v podklenutém přízemí, otevřeném k jihu a západu dvojicí půlkruhově zaklenutých pasů svedených na hranolový pilíř, umístěn vstup do fary; patro nad pasy je prolomeno obdélnými okny. Severní část, umístěna již za branou, pak v patře ustupuje, v přízemí i patře jsou i zde umístěna obdélná okna různé velikosti. Čelní i vnitřní zdi vstupního útvaru jsou osazeny celkem čtyřmi kamennými okřídlenými hlavičkami (bílý středně zrnitý mramor). Zbývající plochy po stranách vstupního útvaru člení vždy po jedné okenní ose v přízemí a patře. Převažují obdélná dvoudílná čtyřtabulková okna, pouze v přízemí na jižní straně je osazeno obdélné okno s kamenným ostěním pravoúhlé profilace umístěné na šířku.