činžovní dům

Činžovní dům s ateliérem ve dvoře Nájemní dům architekta a stavitele Františka Strnada byl postavený v letech 1923 - 24 podle projektu architekta Kamila Roškota. Stavba byla na svou dobu nadčasová, s bezozdobnou fasádou z modrošedého kamene a noblesně řešeným veřejným interiérem - vestibul se schodištěm a s plastikou Zedníka od významného českého sochaře Otto Gutfreunda, na každém patře byl vždy situován jeden luxusní byt. Součástí veřejného interiéru na schodišti byly i postkubistické lampy od Josefa Gočára (poslední kus Gočárova svítidla dochován na stropě v průjezdu na stropě).Strnad nechal v roce 1929 plochu architektonicky řešené zahrady zastavět přístavbou, vznikl tak prostorný ateliér s vitrají Aloise Bílka a navazující zimní zahradou zastřešenou prosklenou konstrukcí. Zimní zahrada je v zadní části spojená úzkým schodištěm s prostorem někdejšího skleníku za garáží ve dvoře domu. Skleník je úzkou chodbou se skleněným stropem probíhající vedle garáže přístupný i přímo ze dvora domu. Později v roce 1936, již pro nového majitele, provedl stavební úpravy, zejména v přízemí (nové dřevěné schodiště), další významný český architekt architekt Ladislav Machoň. Kuriozitou byl rovněž sklepní prostor ve dvorním křídle, vymalovaný malířem Kyselou, kde bývala známá pražská vinárna. Dům se dnes nachází ve značně devastovaném stavu a některé prvky původního interiéru se nedochovaly. Ateliér byl vybudován i ve střešní nástavbě domu, původně prádelně z roku 1932 (údajně pro syna Josefa Gočára, kteý zde vlastnil i byt). V objektu je jedna movitá památka - vitráž Aloise Bílka v ateliéru v přízemí.