Boží muka v Děbolíně stojí na průtahu staré silnice, vedoucí z Jindřichova Hradce do Kardašovy Řečice a dále na hlavní zemskou silnici do Prahy. V roce 1901 jejich výška bez železného kříže na vrcholu činila 3,76m. Originální kaplici nese osmiboký pilířek, počínající v rovněž osmiboké, vysoké patce. Osmiboká patka i pilířek jsou typologicky výrazné pro další skupinu o něco mladších pilířků, zařazených již do renesanční tvorby. Kaplice patří mezi umělecky nejdokonalejší kamenická díla, jaká lze spatřit v jižních Čechách. Není možno doložit, zda je prací některého z kameníků české huti, zda byla objednána s konkrétními představami, či zda se jedná o dílo vlašského kameníka, popřípadě o import z některé oblasti, kde období, u nás zvané pozdní gotika, proběhlo a mohlo dokonale vyzrát o několik desetiletí dříve. Kaplice je otevřena do tří stran portálky v náznaku tvaru oslího hřbetu. Na nároží jednotlivých stran jsou provedeny pilastry na kvádrových patkách, s válcovým dříkem a kaplicí ve formě mírně zploštělé koule. Tyto pilastry dostaly funkci podpory pro další ozdobu ve tvaru úplné koule, rovněž zdobící každé nároží. Nad hrotem každého z portálků je velmi plasticky vytesán maskaron, včetně modelace vlasů kolem hlavy ve zjednodušeném tvaru. Maskaron nad čelním portálkem, jehož fyziognomie je nejlépe zachována, je korunován. Vnější strana plné stěny je ozdobena zmíněným reliéfním kolčím štítkem s pětilistou růží, vytvořenou ve dvou vrstvách — s dvakrát pěti lístky. Spodní část lístků, přímo na nejnižší hmotě stěny, se postupně ztrácí následkem zvětrání vrstvy kamene. Uprostřed kaplice nahoře se zdvihá komolý kužel, jímž je celek završen. Plášť kuželu není úplně hladký, lehce se v průběhu výšky vlní. Nahoře je kužel zaoblen, bez hrotu, do hmoty vrcholu je upevněn patriarší kovaný křížek, nejspíš z barokního období. Uvnitř kaplice se zdá být vytvořena pravidelná křížová klenbička. Dřík je ke kaplici připojen pomocí třikrát odstupňované osmihranné krycí desky. Josef Novák na počátku 20. století tato boží muka vřadil do „konce 15. věku, jak dokazuje též tvar štítku s pětilistou růží i hlavy upomínající na svorníky nejmladší části křížové chodby u sv. Jana Křtitele“, U těchto svorníků v bývalém kostele minoritského kláštera jsou zachovány kamenické značky a přímo nad obdobným maskaronem datace „1482“.