Kostel sv. Vojtěcha stojí při severovýchodní straně severovýchodního křídla kláštera. Jedná se o neorientovaný zděný hladce omítnutý jednolodní objekt postavený zhruba na obdélném půdorysu s odsazeným pravoúhle zakončeným presbytářem pod valbovou střechou krytou raženými taškami s dvojicí hranolových věží v ustupujících nárožích severozápadního průčelí. Hlavní severozápadní vstupní štítové průčelí je z podstatné části tvořeno středním tříosým rizalitem, který po stranách flankují ustupující a do půdorysu kostela z části vtažené hranolové věže se stanovými střechami. Průčelí je vodorovně členěno soklem (z pískovcových kvádrů vyzděnou patkou a zakončený profilovanou římsou) a dvěma bohatě profilovanými úplnými kladími v místech korunní a kordonové římsy. Další korunní římsy mají věže, ty mají však pouze méně mohutnou profilovanou římsu. Svisle je průčelí členěno pilastry, na rizalitu svazkovými a na jeho nárožích koso postavenými. Kladí se nad piastry zalamují. Mezi kompozitními hlavicemi pilastrů jsou v oblounem oddělených polích vpadlá obdélná zrcadla, v 1. etáži rozšířená na stranách o půlkruhy (nad vchodem je toto pole vynecháno) a ve 2. etáži s kouty projmutými čtvrtkruhy. Ve střední ose rizalitu je portál hlavního vchodu. Ten tvoří pískovcové profilované ostění s ušima. Horní části těchto uší nesou nepřirozeně velké kanelované triglyfy, jejichž kapky jsou zakomponovány do profilace ostění, které nesou krepovaný prolomený segmentový fronton s malými křidélky. Na frontonu jsou osazeny dvě pískovcové dekorativní vázy. Do jeho prolomení vniká v půdorysu půlkruhová nika zaklenutá mušlí ozdobenou konchou. Kolem niky je štuková profilovaná šambrána (v horní části složitého tvaru) zakončená trojúhelným frontonem. Pod nikou profilovaná pískovcová římsa. V nice osazena pískovcová socha sv. Vojtěcha, na jejímž plintu je nápis: „ST. ADALBERTUS“. Socha představuje světce stojícího v mírném (až neznatelném) kontrapostu, převážně na pravé noze, oděného v biskupském rouchu s mitrou na hlavě. Má dlouhé vlasy a mohutný plnovous, pravici má pozdviženu v žehnajícím gestu, levicí si přidržuje zlacenou biskupskou berlu zakončenou akantovým závitem. Nad ostěním, mezi triglyfy, je osazen částečně zlacený pískovcový erb dominikánského řádu. V kartuši s listovou korunou a do volut stočenými akanty je v horní polovině závěs, na kterém je položen kněžský klobouk s trojicí třapců na každé straně, pod kloboukem hvězda a pod ní zkřížené ratolesti - kosmo liliová a šikmo palmová. V dolní polovině ležící pes držící v tlamě hořící pochodeň, v jejíchž plamenech je říšské jablko. Toto vše je obtočeno růžencem zhruba ve tvaru pentagonu se stranami o deseti korálcích na vrcholech se zvýrazněnými jedenácti korálky, z nich na tom dolním zavěšen řecký tlapatý křížek. V ostění jsou osazeny hodnotné novodobé rámové dvoukřídlé levé dovnitř otvíravé dveře zhotovené dle návrhu Miroslava Houry (*3. srpna 1933 Krhanice – +19. ledna 2006 Ústí nad Labem) na začátku 70. let 20. století. Na vnější straně jsou jejich křídla rozčleněna do čtvercových na koso postavených reliéfních polí, z nich ta ve střední vertikální ose křídel mají ploché reliéfy figurální provedené rukou autora návrhu. Z těchto polí jsou ta dvě horní (po jednom na křídle) dvojnásobné velikosti. Nad hlavním portálem, ve 2. etáži, je segmentové pevné jednoduché okno rozdělené železnými pásy do devíti tabulí, osazené je ve špaletě. Kolem něho je profilovaná šambrána, hlavně v horní části (kde vytváří suprafenestru) složitého tvaru, zakončená neúplným segmentovým frontonem. V suprafenestře je prázdná oválná kartuš lemovaná zjednodušeným akantem odvíjejícím se z voluty pod oválem. V 1. a ve 3. ose rizalitu je v obou etážích po nice (zaklenuté mušlí ozdobenou konchou) a v nich po soše světců a světice. V 1. etáži mají niky dole profilovanou pískovcovou římsu, z ní vyrůstají dva kanelované pilastry, které končí ve výšce konchy. Nad pilastry jsou v podstatě ploché konzoly (dole s trojicí kapek), které nesou segmentový fronton. Mezi konzolami vystouplé v podstatě obdélné zrcadlo, jehož dolní strana segmentem sleduje konchu niky. Dole pod římsou jsou niky ozdobeny festony z látky s trojicemi roset. V nice v 1. ose je socha sv. Dominika, na jejímž jednoduše profilovaném soklu je nápis: „ST. DOMINIKUS“. Socha představuje světce stojícího v mírném kontrapostu, převážně na levé noze, oděného v řádovém rouchu. Má krátké vlasy s tonzurou na temeni a krátce zastřižený plnovous, na čele má pozlacenou hvězdu. Do hlavy má vražen železný trn, na němž je připevněna pozlacená paprsčitá svatozář. Pravicí ukazuje k nebi, levicí si přidržuje u pasu prohýbající se knihu. V nice ve 3. ose je socha sv. Tomáše Akvinského, na jejímž jednoduše profilovaném soklu je nápis: „ST. THOMAS“. Socha představuje mladého bezvousého světce stojícího v mírném kontrapostu, převážně na pravé noze, oděného v řádovém rouchu. Má krátké vlasy s pleší na temeni. Do hlavy má vražen železný trn, na němž je připevněna pozlacená paprsčitá svatozář. Na prsou má pozlacený reliéf slunce zavěšený na trojici mohutných pozlacených řetězů. Levicí si drží u pasu knihu, v níž si pravicí listuje či ukazuje. Ve 2. etáži jsou niky, kolem nichž obíhá profilovaná šambrána, hlavně v horní části složitého tvaru, zakončená trojúhelným frontonem a dole ozdobená pěticí kapek. V nice v 1. ose je socha sv. Václava, na jejímž plintu je nápis: „IGNATIVS ARNOLT“, který pokračuje na bohatě profilovaném soklu dole: „A‘ DO/ /BROSLAVINA/B/ONI“. Na dříku soklu pod listovou korunou je oválná kartuš s erbem Ignáce Arnolda z Dobroslavína, po jeho stranách letopočet: „1/7 erb 2/2“. Socha představuje světce stojícího v mírném kontrapostu, převážně na levé noze, oděného v u krku zapnutém plášti. Světec má na hlavě knížecí korunu, dlouhé vlasy a krátce zastřižený plnovous. Levicí přidržuje poměrně úzkou kartuši, nahoře i dole zakončenou volutou, na níž je vyobrazena pozlacená orlice - světcův erb. Pravice směřuje na své straně dolů, kde jakoby drží pozlacené kopí s praporcem. Kopí se ve skutečnosti jeho ruky ani nedotýká.