kompresorovna

Halový objekt z r. 1906 na podélném půdorysu s drobnější členitou přístavbou po východní podélné straně. Tato přístavba je severní a severozápadní stěnou zapuštěna do svahu kopce Landek, ze severovýchodní a severozápadní strany ji od svahu oddělují vyšší opěrné zdi. Halový objekt je krytý sedlovou střechou, v podélných fasádách jsou okna ve dvou úrovních, spodní jsou průmyslová ocelová, vysoká, se segmentovým záklenkem, nad nimi je řada sdružených trojoken ležatého obdélného tvaru. V západní fasádě je umístěn hlavní vstup (kazetové dřevěné dveře, novodobé provedení s odkazem na dochované dveře v areálu), ve východní fasádě je jedno okno nahrazeno dvoukřídlými ocelovými vraty (druhotně, mimo osu, zevnitř zazděno). Jihozápadní štítové stěně, převyšující střešní rovinu členitým štítem, dominuje segmentové okno členěné vertikálně 3 zděnými sloupky, jehož spodní střední část je druhotně zazděná a omítnutá. Severovýchodní štítová stěna kopíruje protilehlou, ale segmentové okno je jen naznačeno v režném zdivu. Fasády z režného červeného zdiva jsou bohatě rytmizovány lizénami, parapetními římsami s pilořezem pod horními okny a plastickými okenními šambránami se záklenky. Východní přístavba je srostlicí tří staveb, jejichž obvodové stěny na severovýchodní a severozápadní straně jsou tvořeny opěrnými stěnami z červených cihel, výrazně stavby převyšujícími a zakončenými plochým parapetem. Stěna po severovýchodní straně je sešikmena a protažena před budovu. K podélné stěně haly kompresorovny je přisazen jednopodlažní objekt (nejstarší), krytý pultovou střechou, s fasádou členěnou nárožní lizénou a podstřešním stupňovitým pásem. V rohu mezi halou a tímto objektem je přisazen pozdější nižší přístavek s betonovým věncem pod pultovou střechou s menším spádem. V jihovýchodních fasádách obou přístaveb je po jednom okně, ve starší přístavbě se opakují okna z halového objektu, v novější je dřevěné třídílné okno. Oba objekty jsou přístupné z třetí přístavby, umístěné při podélné stěně nejstarší části. Jedná se o nízký podlouhlý objekt, krytý pultovou střechou ve dvou úrovních, odsazených pásem obdélných oken, jediná fasádní stěna je prolomena 3 osami, dvě jsou okenní, v jedné jsou osazena ocelová průmyslová vrata. Tato přístavba je nová (90. leta 20. stol.), jedná se o přibližnou repliku staticky silně narušeného staršího objektu. Interiéry: halový prostor je členěn pouze drobnou vestavbou a schodištěm do podzemí při západní stěně (původně vstupy k základům kompresorů, dnes do expozice hlubinného dobývání) a vestavbou s galerií při severní štítové stěně, kde byl původně umístěn velín, odstrojený od elektrozařízení. Ocelová konstrukce střechy je otevřená. Jsou dochovány původní keramické obklady stěn. Dlažba, omítky a vytápění jsou nové, jeřábová dráha je opravena. Původní strojní zařízení se nedochovalo, dnes je zde umístěn kompresor vysokotlaký třístupňový pístový Schwarzkopf z r. 1920 se spouštěčem Elektronische Werk Vorm.Wagner&Co, Olmuzt z r. 1918, které sem byly převezeny z Dolu Doubrava v Karviné-Dolech. Velín je zrestaurován a osazen dobovými prvky. Přístavbami zakryté části opěrných zdí (cihelné, odspodu sešikmené směrem do svahu) kopírují pravděpodobně skálu, takže vytvářejí nepravidelný půdorys. V obnovené části přístavby jsou betonové podlahy se stopou kolejniček pro důlní vozíky, střecha je nesena pravděpodobně původními litinovými sloupy a vyztužena ocelovými nosníky, východní stěna je původně vnější stěnou nejstarší přístavby s původním tvaroslovím (v cihle naznačeny okenní otvory se záklenky). Budova v dobrém stavu, v r. 2002 byla betonová podlaha v hale kompresorů, překrývající pův. dlažbu pokryta novou dlažbou, vzhledem odpovídající původní. V r. 2005 byla opravena střecha, zateplen krov a osazen nový dřevěný podhled. Jsou opravena okna, osazeny nové vstupní dveře, obnovena jeřábová dráha (slouží k posunu opony, která halu rozděluje podle momentální potřeby). Původně, koncem 19. stol. zde stála strojovna parního těžního stroje, od r. 1906 postavena hala kompresorů, později sloužila jako opravna pásových dopravníků, dnes prostory pro kulturní a jiné akce hornického muzea. Vstup do podzemních expozic. Přístavby jsou užívány jako opravárenské dílny, v nejstarší z nich umístěna plynová kotelna.