V kontextu Kühnovy tvorby je zde nezvyklá volba funkcionalistických forem. I přesto však částečně navazuje na architektovu tradicionalistickou tvorbu, což je zřejmé zejména na fasádách s výraznými římsami a šambránových oknech. Elegantní, horizontálně pojatá budova je složena z několika kubických těles s ušlechtilým, předsazeným loubím neseným subtilními sloupy. Kvality budovy vynikají ještě více v kontrastu s bočním křídlem dnešní SOŠaG v ulici Na Bojišti, navrženým v roce 1926 Ernstem Müllerem ve výrazně tradicionalistických formách. Dominantní patrový hlavní sál o rozměrech 25x13 m, je krytý nízkou valbovou střechou, ostatní partie objektu mají plochou střechu. Přestože byl prostor primárně určen pro cvičení, byl vzhledem k existenci podia využíván i pro koncerty. Zároveň se uvnitř objektu nacházela i místnost, určená k promítání filmů a dále pak místnosti vyhrazené lázeňskému provozu - šatny, sprchy a vany.