Funkcionalistická stavba s rovnou střechou má v centrální části vyvýšený kubus se zaobleným rizalitem ukončený v úrovni patra terasou, ke kterému jsou zrcadlově přistavěna křídla s průběžnými balkóny. Ty jsou opatřeny trubkovým zábradlím, které bylo z důvodu bezpečnosti v 70. letech 2o. století navýšeno. Centrální část je téměř celoprosklená s tabulemi v kovových rámech. Dle dispozice lze předpokládat, že prostor u centrální části rizalitu sloužil jako společná místnost pro pobyt pacientů, v zadní části pak byla jídelna apod., v obou křídlech za čelní fasádou byly umístěny jednotlivé pokoje. Je pravděpodobné, že ozdravovna byla rozdělena na dívčí a chlapeckou část v jednotlivých křídlech mající samostatné vstupy a schodiště. Pokoje byly podle zásady meziválečného způsobů léčení inspirovaného vzdušnými lázněmi, opatřeny balkóny a velkými okny, aby bylo možné čerství vzduch zprostředkovat i ležícím pacientům. V zadní části půdorysu byla umístěna sociální zařízení, místnosti pro lékaře a obslužné prostory, stejně tak i v suterénu. Okna bočních křídel s pokoji pacientů jsou dřevěná špaletová propojená se zdvojenými dveřmi na balkón. K provozním účelům patrně sloužila i místnost patra v centrální části s terasou (sesterna?). Budova byla opatřena výtahem. Jihovýchodně od hlavní budovy se nachází lehárna, která je jednoduchou bedněnou stavbou na vyzděné podezdívce s otevřenou čelní stěnou a rovnou střechou podepřenou dřevěnými stojnami. Zadní stěna je prosvětlena četnými okny. Zahradní domek nacházející se severozápadně od ozdravovny je drobnou zděnou stavbou se zkosenými nárožími, ke které je přistavěna prosklená veranda a novodobě i garáž, která objekt zcela znehodnotila. Střecha domku je jehlancová krytá modifikovanými živičnými pásy, vrcholící zdobným hromosvodem. Stejně jako demolovaný hospodářský objekt, tak i zahradní domek je zřejmě stavbou starší než samotná ozdravovna. Severozápadně od objektu je dřevěná stavba otevřených kůlen.