Dům téměř čtvercového půdorysu spočívá na kamenném soklu, v němž jsou prolomena okna se segmentovým záklenkem do suterénu. V půlkruhovém portiku trojosého středního pole hlavního průčelí s iónskými sloupy a ohrazeném kamenným zábradlím vyplněným dekorativním ornamentem je prolomena trojice vstupů do zahrady. Ve druhém podlaží spočívá na portiku terasa. Hlavní vstup s vodorovným nadpražím a také s portikem s dvojicí iónských sloupů je prolomen v pravém bočním průčelí. Okna jsou obdélná různých formátů, v hlavním průčelí jednodílná a ve špaletách. V ose zadního průčelí se nachází prosklený rizalit, který tvoří podnož pro terasu druhého podlaží. Polygonální rizality v hlavním průčelí završuje valbová, jehlancová střecha, v níž se se uplatňují segmentové vikýře. Vstupním portikem se prochází do rozměrného zádveří s navazujícím oválným prostorem, snad původní šatnou pro hosty. Odtud se pokračuje do ústřední haly s dřevěným schodištěm s vestavěným krbem – inspirace hnutím Arts & Crafts je tu zjevná, na rozdíl od anglických hal však tato neprochází výškou dalšího podlaží. Schodišťová hala sousedí na severu se zimní terasou, na jihu je rozměrným klenutým otvorem propojena s další halou sousedící s terasou v jižním průčelí. Společně tyto místnosti vytváří rozsáhlý reprezentační prostor, který je prostřednictvím terasy a oken propojen se zahradou. V přízemí jsou ještě dva pokoje, původně zřejmě určené jako pánský a dámský salón. Vstup pro služebnictvo je umístěn vedle hlavního vstupu, je situován o něco níže a vede na schody do sklepa. V severozápadním koutě je umístěno schodiště pro služebnictvo (teracové s kovovým zábradlím) a malá místnost zázemí. Všechny reprezentační místnosti přízemí jsou pojednány ve stylu art deco, mají štukové stropy, ve schodišťové hale jsou nepochybně původní svítidla a lze předpokládat, že dobová svítidla jsou zavěšena i v dalších místnostech. Podlaha je tvořena našikmo kladenými dřevěnými vlýskami. Pozoruhodný je systém posuvných „amerických oken“ dochovaných včetně původních systémů stínění (žaluzie). Pro patro známe z projektu původní využití jednotlivých místností. Ze schodišťové haly byla přístupná severní terasa a kuchyně se spíží (a napojením na služebné schodiště). Privátní část patra pak tvořila ložnice propojená se šatnou, rozměrnou koupelnou a také s jižní terasou a dvojice dětských pokojů, z nichž jeden má výstup na východní terasu nad vstupním portikem. V patře je množství bíle lakovaného vestavěného nábytku, vnitřní strana je pokryta dýhou, police jsou nastavitelné. Vestavěný nábytek je dochován ve velmi dobrém stavu včetně kování. Stropy jsou hladké s oblými fabiony, v ložnici je štukové zrcadlo ve tvaru osmiúhelníku. Podlahy tvoří dřevěné vlýsky. V ložnici se nachází pozoruhodné vitrajové okno. Na jižní fasádě patra je dochován původní systém stínění pomocí dřevěných žaluzií včetně jejich ovládání z interiéru. Podkrovní podlaží je dispozičně zachováno, v interiéru bez hodnotných detailů. Ty nejsou ani v prostoru sklepa, kde je dnes moderní kotelna a tělocvična. Původně se ve sklepě nacházely dva byty pro služebnictvo, jeden v severní části se třemi místnostmi a další při západní fasádě se dvěma místnostmi. Kotelna s uhelnou se nacházely při východní fasádě. Dům byl v době vzniku vybaven ústředním topením, dodnes jsou dochovány (částečně novodobě upravované) kryty topných registrů s dřevěným bíle lakovaným rámem, výplněmi z mosazného plechu a horními krycími deskami z mramoru. Vila Polansky je situována v zahradě o výměře cca 0,7 ha. Na konci 20. let 20. století byla parcela mnohem rozsáhlejší a dosahovala přibližně 2,6 ha, v severní části procházela tehdy neexistující Neumanovou ulicí až k Preslově ulici a přímo navazovala na zahradu vily Stiassni, pozemky bratrů Alfreda a Ernsta Stiassni tak byly propojeny. Ve 30. letech nechal Ernst v zahradě vybudovat skleník (do dneška se nedochoval a pravděpodobně byl mimo navrhované pozemky) a tenisový kurt. Kurt se v zahradě dochoval, ovšem s moderním povrchem a moderním oplocením (památková ochrana není navrhována). Nejvýznamnější částí zahrady je prostor mezi vilou a ulicí Květnou. Při Květné ulici je zahrada vymezena kovaným plotem na kamenem obložené podezdívce. Plot je zachovalý s dovedně provedenými dekorativními sloupky s motivem, který se opakuje na výplních otvorů zahradního domku (dnes jsou nahrazeny replikami s jinou profilací). Součástí plotu je masivní vjezdová brána a branka pro pěší, na křídlech vjezdové brány je ve střední části stylizovaný monogram A. P. (Alois Polansky). Zahradu tvoří plochy trávníků, stromů a keřů. Vzrostlá vegetace (převážně jehličnaté stromy) zřejmě pochází z doby výstavby vily.