Jednopatrový objekt na nároží náměstí a ulice Komenského, původně s podloubím. Po neorenesanční úpravě se jeden trakt loubí zachoval na nároží směrem k domu čp.46, který právě o hloubku podloubí ustupuje. Nízká stanová střecha je napojená sedlem na střechy sousedních domů. Krytina nepůvodní, z měděného plechu, krov pochází z r.1893. Dům má jednotně řešenou neorenesanční fasádu, s trojosým průčelím do náměstí a čtyřosým do ulice. Přízemí je členěné pásovou rustikou se silně plastickými bosami, imitujícími tvarem i strukturou kamenné bloky. Nad terénem je podtrženo vyrovnávací podezdívkou, obloženou pískovcovými deskami, tvořící sokl budovy a shora je zakončeno kordonovou římsou. V rustikové ploše se uplatňuje architektura vysokých, půlkruhově zakončených oken, tvořících dojem mělké arkatury, protažené až do soklu. Profilované štukové archivolty oken s ozdobnými klenáky jsou nasazené na průběžný římsový pás, zdola okna sedí na parapetních římsách. Shodné provedení ve větších rozměrech má otvor podloubí.V podloubí se uplatňují dvoje neorenesanční dvoukřídlé vstupní dveře, výplňové, prosklené se zdobnou mříží (1893). Patro má jako piano nobile reprezentativnější úpravu oken v jemně rustikované hladké omítce. Edikulová architektura oken je svými parapety provázaná s pásem soklu nad kordonovou římsou. Vysoká obdélná okna mají parapety ukončené římsou a na nich profilovaná štuková ostění, vložená do šambrány, završené trojúhelným frontonem (resp. rovnou římsou) na nárožních volutových konzolách. Průčelí vrcholí profilovanou korunní římsou, podtrženou pásem zubořezu.