Židovský hřbitov v Byšicích se nachází na návrší ve východní části obce, při Hřbitovní ulici spojující kostel sv. Jana Křtitele se zámkem. Jedná se o obdélný pozemek o rozměrech zhruba 200 x 900 m, svažující se mírně k jihu, umístěný podél východní strany komunikace. Hřbitov je ze všech stran ohraničen zdmi. Ze tří stran jde o novodobou ohradní zeď z 90. let 20. století s pravidelně rozmístěnými pilíři a cihlovými vyzdívkami (na starších základech), východní stranu lemuje původní historická kamenná zeď (dnes zčásti zřícená). Vstup z Hřbitovní ulice je umístěn na SZ hřbitova, kde je v ohrazení trojice polí uzavřena mřížemi na cihlové podezdívce. Střední z trojice polí uzavírá dvoukřídlá mřížová brána s motivem šesticípé hvězdy ve středu. Náhrobky jsou rozmístěny po celé ploše hřbitova a většina je obrácena lícem k západu. V nejstarší jižní části se jedná spíše o historické soliterní a torzální stély, v mladší severní části hřbitova jsou náhrobky těsně u sebe. Soubor náhrobků v různé míře poškození zahrnuje 197 identifikovaných kusů s hebrejskými, německými a českými nápisy. Podle průzkumu společnosti MATANA pochází nejstarší náhrobek z roku 1723 a nejmladší z 30. let 20. století. Nejstarší stély barokního a klasicistního původu mají většinou formu pískovcových či vápencových desek s ozdobně tvarovanou horní hranou, lícem pokrytým hebrejským nápisem a reliéfními symboly v horní části. Náhrobky z druhé poloviny 19. století jsou již tvarově bližší náhrobkům křesťanským, častěji bývají žulové a vedle neoslohových prvků se na nich objevují i německé nápisy. Nejmladší generace náhrobků z první třetiny 20. století je převážně žulová, velmi často ve formě obelisků. Text nápisů je zde již převážně český, nebo německý.