Radnice je situována uprostřed náměstí, kterému dominuje. Spolu s morovým sloupem a kašnami vytváří komponovaný celek. Mohutný dvoupatrový kvádr s mansardovou (měděnou) střechou je ve středu prostoupen věží ukončenou cibulovou bání s lucernou. V nejvyšším patře jsou prosklené ciferníky. Stávající zdivo je konstrukčně provedeno z lomové opuky zděné na vápennou maltu, místy smíšené s plnými pálenými cihlami. Přízemní sokl je obložen masivními neprofilovanými deskami z pískovce a opuky. Východní a západní průčelí je architektonicky členěno jako sedmiosé, severní a jižní jako šestiosé. Fasády jsou v přízemí členěny pásovou rustikou a pilastry, přes obě horní patra běží pilastry s kompozitními hlavicemi a lizény. Na všech čtyřech stranách jsou frontony (ve východním městský znak) završující zcela mělké rizality. Nad okny v přízemí a 2. patře jsou plastické štukové dekorace s mušlemi, 1. patro má vyšší okna a bohaté plastické suprafenestry - pod dynamicky zvlněnými nadokenními římsami jsou v členitém štukovém štukovém dekoru individuálně pojaté busty a karikaturní masky. Busta nad balkónem ve východní stěně je idealizovaným portrétem císařovny (patrně císařovny vdovy Alžběty Kristýny - město bylo věnným). V ose západního průčelí je hlava jelena (u pranýřového zvonku, pranýř nedochován). Ikonografický program 56 masek (další jsou na hlavicích pilastrů v přízemí a v 2. patře) není dodnes přesně identifikován. Původní barevnost je neznámá. Od r. 1993 jsou základní plochy okrové, vystupující články bílé, sokl a portál v barvě pískovce, ostění oken v barvě umělého pískovce. Vchod do budovy je na východní straně. V kamenném portálu (nad nímž je balkon) se nachází barokní ("opeřená") vrata s vykládaným půlsluncem v horní části. Přibitý úřední loket, klika není původní. Okna na fasádách byla osazena kolem roku 1990. Jsou zdvojená dovnitř otvíravá, vyrobená z dubového jádrového dřeva, zasklená plochým sklem do sklenářského fermežového tmelu. Spodní část křídel je opatřena okapnicí z měděného plechu, připevněného pod sklenářským tmelem hřebíčky. Kování je mosazné atypické – olivy, rozvory vycházející z barokního tvarosloví, standardní zadlabané závěsy. Mříže na oknech v přízemí byly také osazeny kolem roku 1990, jsou zhotovené jako repliky barokních mříží a jsou kované z ocelových plných tyčí obdélníkového průřezu a spojované kovanými sponami. Do zdiva jsou osazené na zazděné kotvy přes zavařené matky.