Samotný vznik židovského hřbitova na severním svahu Šibeničního vrchu (v otisku stabilního katastru název "Galgenberg" nelze spolehlivě určit. Stáří lze odvodit od nejstaršího náhrobku, nesoucího dataci 2 poloviny 18. století. V roce 1870 byl hřbitov rozšířen a postavena byla i nová obřadní budova. Vzhledem k malému počtu židovských obyvatel v Útvině lze usuzovat, že hřbitov sloužil i dalším obcím jako Toužimi, Brložci, Kozlovu, Štědré nebo Žluticím. V průběhu druhé světové války, někdy kolem roku 1941 až 1942, byl hřbitov nacistickými vojáky zničen a náhrobky dle některých literárních zdrojů použity pro výstavbu nedalekého radiolokátoru FuMG—404 Jagdschloss. Při průzkumu radiolokátoru však žádné zazděné náhrobky objeveny nebyly. Vytrhanými náhrobky je údajně dlážděn potok v místě zvaném Bazén, další náhrobek z roku 1782 se nalézá mezi bytovkou a kotelnou v severní části obce. V současné době je na území hřbitova vzrostlý les, několik náhrobků se na hřbitově nachází, jsou však poměrně poničeny, stejně tak jako několik dochovaných hrobů.