Jde o patrovou zděnou omítnutou budovu na obdélném půdorysu s velmi mělkými rizality uprostřed všech čtyř stěn. Architektonické členění je obdobné na všech fasádách fary. Hlavní východní průčelí fary je v současné době porostlé popínavými rostlinami, níže uvedený popis tak vychází ze staršího zdokumentovaného stavu z doby, kdy byly fasády bez zeleně. Dolní část zdiva chrání sokl, který obíhá celou stavbu. Pětiosé východní průčelí má střední tři osy v rizalitu. Stěnu v přízemí člení lizénové rámy, oddělující jednotlivé osy. Zatímco v krajních osách je rám jednoduchý a úplný, v osách druhé od severu a druhé od jihu chybí vnější svislá část rámu a vnitřní svislá část má v rohu ozdobné zaoblení s kapkou. V úrovni prvního patra je v krajních osách stejný lizénový rám jako v přízemí, ve středním rizalitu je pak pouze vodorovná lizéna nahoře a dole. Obě nároží jsou opatřena bosáží, vodorovně rozdělenou profilovanou mezipatrovou římsou. Ve střední ose přízemí je vstup – dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce, jejichž křídla mají tři obdélné výplně nad sebou (střední výplň je vyšší, než stejné výplně horní a dolní). Na pravém křídle je kovaná klika s ozdobným štítkem zámku. Vstup lemuje pravoúhlý kamenný portál. Mírně širší patky mají na přední straně vyryté obdélné zrcadlo s dovnitř vykrojenými rohy, stojky i překlad jsou profilované. Portál má hlavní klenák s vyrytým monogramem jména Maria a letopočtem: „MA / RIA / 1778“. Nad vstupem je obdélný nadsvětlík v šambráně, zabezpečený mříží z horizontálně vedených, esovitě zprohýbaných a zvlněných prutů. Zasklení nadsvětlíku člení tři svislé dřevěné příčle. Uprostřed horní části jeho šambrány je mohutný štukový hlavní klenák, vedoucí i přes mezipatrovou římsu. V ose přízemí první a druhé od jihu a v ose první od severu je dvojité dvoudílné dřevěné okno s vnějšími křídly v líci a s křídly, členěnými dvěma vodorovnými příčlemi. Mezi vnějšími a vnitřními okny je mříž z esovitě zprohýbaných a zvlněných prutů. Kolem okenních otvorů je profilovaná šambrána s hlavním klenákem, a to i v případě osy druhé od severu, kde je okno zazděné. Zde – a také v druhé okenní ose středního rizalitu – je šambrána bohatěji profilována a hlavní klenák, vyšší a užší než u krajních os, je zdobený plastickým zrcadlem se zprohýbanými stranami. V prvním patře vyplňují všechny osy stejná okna – dvojitá dvoukřídlá dřevěná, s vnějšími křídly v líci a s křídly, rozdělenými dvěma vodorovnými příčlemi. Na rozdíl od oken v přízemí je zde navíc dvoukřídlá jednotabulková horní část. Okna nahoře a na bocích lemuje profilovaná šambrána, nahoře se sdruženým hlavním klenákem. U oken ve středním rizalitu je šambrána více profilovaná a klenák je zdobený třemi kanelurami. Pod všemi okny je parapetní římsa a pod ní pak obdélné parapetní pole s vystupující výplní. V krajních osách má výplň i pole tvar prostého obdélníku, ve středním rizalitu má výplň mírně konvexní boky a pole uprostřed zubovitě vystupuje (nahoře), respektive ustupuje (dole). Fasádu zakončuje profilovaná hlavní římsa. Čtyřosá severní fasáda má stejné členění, jako východní. Také zde jsou střední – v tomto případě dvě – osy v mělkém rizalitu. V přízemí jsou ve všech osách okenní otvory – střední dva jsou zazděné, krajní vyplňují stejná okna jako na východní straně. Tak je tomu i v osách první, druhé a čtvrté od východu v prvním patře, zatímco okenní otvor v ose třetí od východu je zazděný. Pětiosé západní průčelí je provedené jako protějšek východní strany – s několika rozdíly. Díky terénu je zadní vstup do budovy přístupný po pěti kamenných schodech. Jižní průčelí je zase protějškem severního. Fara má mansardovou střechu, krytou plechovými šablonami. Ve středu střechy je zasazený sdružený zděný komín na půdorysu rovnoramenného kříže.