Socha sv. Donáta, patrona dobré úrody, se nachází před hlavní fasádou farního kostela, při ohradní zídce kostelního areálu. Situována je napravo od vchodu a nalevo ji doprovází protějšková a autorsky jednotná socha sv. Floriána. Obě sochy nechal zřídit zakladatel novostavby farního kostela, hrabě Adam Jáchym z Rottalu bezprostředně po dokončení nového kostela roku 1740 a svěcený byl roku 1741. Socha je vyzdvižena na sokl, který dosahuje zhruba výšky sochy. Sokl spočívá na nízké, široké základně čtvercového půdorysu, která vyrovnává mírný spád terénu. Ústřední část soklu je na zadní i čelní straně plasticky vyložená. Sokl je vyzdvižen na masivní, nízké podnoži, na kterou dosedá jeho nižší a o něco užší základna, zakončená profilovanou římsou. Hlavní, na výšku obdélná část je po stranách lemována mohutnými volutovými křídly a završena je profilovanou, v horní části výrazně vyloženou římsou. Ústřední, plasticky vystupující plocha stěn je členěna rytými rámy ve tvaru na výšku orientovaného obdélníka se segmentově vykrojenými rohy. Boční plocha volutových křídel je ve střední, projmuté části dekorována rytými, na výšku obdélnými rámy. Vnější plocha dolních volut je kanelována a u horních volut je zdobena plastickým rámcem, ktery je zakončen odsazeným půlkruhem a jehož střed je na spodní straně půlkruhově vykrojen. Uprostřed takto vzniklého kruhového útvaru na spodní straně rámu je umístěn květ, z jehož středu spadá krátký, dvoudílný vegetabilní závěs. Na soklu je situována socha světce v téměř životní velikosti, která je opatřena vlastní nízkou pravoúhlou základnou. Na její čelní straně je vyryt majuskulní nápis (nad I je tečka; zkratka je vyznačena dvojtečkou): S: DONATUS. Tělo světce je zachyceno zepředu a v pase je výrazně prohnuto. Jeho postoj je založený na kontrapostu a jeho pravá volná noha je nakročená dopředu. Levý bok je výrazně vysunut do strany. Světec je oděn v šatu římského vojáka (obdobném jako sv. Florián). Přes hruď má přehozenu drapérii, která je sepnutá na světcově pravém rameni, z něhož ve dvou mohutných mísovitých záhybech spadá na levou paži, kterou kryje. Záda jsou překryta stejnými dvěma záhyby drapérie jako hruď a z ramen na ně navíc splývá plášť, který v jemných záhybech dopadá až na zem. Svou levou ruku světec natahuje dolů před sebe a pravou, do strany nataženou ruku ohnutou v lokti pozdvihá vzhůru. Pravý bok světce lemují vysoké obilné klasy, které se zdvihají ze snopu obilí, jenž stojí za světcovou pravou nohou. Zakloněnou hlavu světec stáčí doleva a svůj obličej obrací k nebesům. Jeho hlavu lemuje věnec z listí. materiál: kámen; podezdívka základny: smíšené zdivo