Budova márnice s pitevnou a výkropní kaplí ve vstupní části (č. 32) vznikla ve druhé fázi výstavy léčebny a místo pro ni bylo (nakonec) vybráno v samotném severovýchodním rohu areálu. Budova je zde umístěna stranou od ostatních pavilonů a z krajní podélné osy areálu je lehce vysunuta ještě dále na východ, kam se také obrací svým hlavním průčelím. Díky tomuto v areálu léčebny neobvyklému řešení hlavní fasáda márnice pohledově uzavírá silnici, která na severu probíhá kolem Květné zahrady a při severovýchodním rohu léčebny se stáčí na jih. Podsklepená budova je založena na jednoduchém obdélném půdoryse, orientována je podle osy západ – východ a skládá se ze dvou základních částí. Hlavní část, která původně obsahovala výkropní kapli a pitevnu, zabírá východní dvě třetiny budovy a je částečně přízemní a částečně jednopatrová. Opatřena je vysokou mansardovou střechou s polovalbou a s výrazně přesahujícími, pohledově se uplatňujícími dřevěnými římsami. Jihozápadní roh střechy je prolomen nástavbou prvního patra, která dosahuje šířky tří okenních os. V severovýchodním rohu střechu je příčně zasazena drobná vížka obdélné dispozice, která původně fungovala jako zvonice a tvořena je spodním pilířem a prolamovaným zvonicovým patrem. Před hlavní východní fasádu je předložena příčně obdélná nástupní plošina, která je po stranách ohrazena nízkou zídkou. Užší západní část budovy je dvoupatrová a již od počátku byla vyhrazena zejména pro pracovny lékařů. Završena je valbovou střechou s výrazně přesahujícími, pohledově se uplatňujícími dřevěnými římsami. Každá z obou hlavních částí je opatřena vlastním vstupem, z nichž oba jsou situovány v jižním průčelí. Do prostoru někdejší kaple ve východní části budovy vede hlavní vstup z východní fasády a nově zřízený malý boční vstup, situovaný při východním rohu severní fasády. Původně byl boční vstup do kaple, resp. do její sakristie, situován při východním rohu jižní fasády. Hlavní východní fasáda sestává z nízkého soklu, ze zóny přízemí a z vysoké zalamované plochy štítu. V ústřední ose fasády je prolomen vstup do původní výkropní kaple, nad kterým je na ploše štítu osazeno velké půlkruhové okno a po jehož stranách jsou ve středu bočních ploch fasády prolomena dvě malá okna. Celá plocha přízemí je obložena deskami ze světle šedého mramoru a výtvarně akcentován je na ní vstupní portál. Portál je až do výšky překladu vstupního otvoru lehce zasazen za linii průčelí, se kterou splývá pouze do nízkého trojúhelníku vypjatá čelní plocha jeho překladu. Vstupní otvor lemují dvojice polopilířů, z nichž každá uprostřed svírá vpadlou plochu, v jejíž spodní části je osazen krychlovitý mramorový sokl (původně určený pro osazení karyatid). Ve vrcholech pilířů jsou stejně jako po stranách čelní plochy překladu aplikovány drobné oválné dekorativní útvary černé barvy. Na ploše štítu je nad vstupem proraženo velké půlkruhové okno, které dosahuje šířky vstupního portálu. Okno je lemováno třemi ústupky, jejichž plocha je „kazetována“ pomocí dekorativních pásů plastických bílých obdélných plošek s malými ústředními terči černé barvy. Pásy dosedají na „pilířovité“ plochy lemující ústřední portál a rozšiřují tak jeho celek ve velký portál s půlkruhovým štítem, jehož archivolty tvoří dekorativní pásy a jehož tympanon vyplňuje půlkruhové okno. Okno je tvořeno modrým sklem, v jeho středu je situován kruhový útvar s pozlaceným rovnoramenným křížem a na vnější straně je dekorováno soustavou ocelových, paprskovitě rozložených příčlí. Zbývající plocha štítu je opatřena strukturovanou omítkou s nátěrem v barvě přírodního okru a v jejím vrcholu se táhne plasticky majuskulní nápis ANNO DOMINI MCMVI. Okna v bočních plochách fasády jsou zasazena za linii fasády a jejich diagonálně se rozšiřující špalety jsou také obložené mramorem. Zóna přízemí je po stranách vymezena přízedními, mramorem obloženými pilíři, které na horní straně přecházejí ve dvojici bílých polygonálních sloupů. Zadní sloup nese kvádrovitý podstavec a na předním je osazena plně plastická, stylizovaná okřídlená hlava anděla. Na hlavu i podstavec dosedá římsa střechy. Hlavy andělů s plnými tvářemi a delšími hustými vlasy jsou opatřeny nátěrem žluté barvy. Střecha svými okraji výrazně předstupuje před linii fasády a nad ústřední osou průčelí je zvalbená. Po obvodu přesahujícího okraje střechy se pohledově uplatňují krokve, jejichž čela jsou dekorována stejnými andělskými hlavami. Zbývající fasády jsou řešeny jednotně a jsou téměř prosté dekorace. Jejich spodní část tvoří vysoký sokl z režných spárovaných cihel a jejich horní plochy jsou opatřeny strukturovanou omítkou s nátěrem v barvě přírodního okru, v rámci které jsou plasticky vystupující či zahloubené plochy akcentovány hladkou omítkou v mnohém světlejším odstínu okru. Jižní fasáda hlavní části budovy je pětiosá a skládá se ze dvou částí, z nichž každá odpovídá jiným prostorům v interiéru. Uprostřed levé části je prolomen vstup do pitevny, který je osazen v nehlubokém pilířovém vstupním portiku a lemován je čtvercovými okny. Nad portikem se vypíná trojosá stěna nástavby prvního patra. Pravá polovina fasády odpovídá prostoru někdejší výkropní kaple, resp. sakristie, která se nacházela za její jižní stěnou. Do prostoru někdejší sakristie dnes vedou dvě čtvercová okna, ale na místě východního z nich byl původně umístěn vstupní otvor do sakristie, který byl později zazděný. Severní fasáda hlavní části budovy je řešena obdobně jako jižní. Je celkem šestiosá, ale tři okna její západní poloviny, která vedla do pitevny a k ní náležejících prostor, jsou dnes zaslepená. Krajní západní okno, které osvětlovalo přímo pitevnu, bylo v rámci nich akcentováno velikostí a utvářením střechy, jejíž okraj je nad ním vyklenut do půlkruhu. Ve středu východní poloviny je proražen nepůvodní boční vstup. Na jižní fasádě zdobí meziokenní pilíře hladké, světlé obdélné výplně různé velikosti a na severní fasádě jsou světlou barvou natřené plochy zaslepených oken. Přesahující dřevěná římsa střechy je zde dosti vysoká a její čelní stěna je stejně jako strana spodní kazetována. Vstup do západní části budovy vede z jihu jednoduchým vstupním otvorem, proraženým v pravé krajní ose fasády. Osa nad vstupem je zvýrazněna segmentově vyklenutým arkýřem, který překlenuje první a druhé patro a dosahuje až pod římsu. V obou patrech je v něm prolomena dvojice menších obdélných oken. Spodní část arkýře je dekorována pásem vpadlých hladkých čtvercových výplní, které opticky navazují na motiv kazetování na čelní straně římsy východní části budovy. Za vstupem je příčně osazeno dvouramenné schodiště. Na ústřední ose zbývající plochy fasády, za kterou je ukryto schodiště, je v přízemí prolomeno větší čtvercové okno a v obou patrech malé příčné oválné okénko. Zbývající fasády jsou členěny jednoduchými obdélnými okny různé velikosti. Strukturování na cihelný sokl a drsně omítnutou hlavní plochu je stejné jako u hlavní části budovy. Vnitřní dispozice budovy se dochovala v původním stavu pouze částečně. Prostor někdejší kaple je dnes na severní straně přepažen a do zde nově zřízené místnosti byl nově proražen také vstup z exteriéru. Prostor někdejší kaple je završen valenou klenbou zdobenou kazetováním. Při patce klenby probíhá profilovaná římsa. Základní plocha klenby je bílá a modrou barvou jsou uprostřed vpadlých ploch kazet zvýrazněny hvězdy a drobné čtverce v rozích. Lišty, které vymezují jednotlivé plochy, jsou provedeny z drsné omítky. Nově rozvržena byla také zadní část s pitevnou, jejímž středem byla proražena chodba. Na exteriéru budovy se dochovaly některé detaily z doby výstavby (okenní a dveřní výplně, lucerny). Do hřebene střechy je vetknut ocelový rovnoramenný kříž, který je vepsán do oválné paprsčité svatozáře a jako celek svým řešením připomíná monstranci. materiál: cihelné zdivo; hladká a strukturovaná omítka; krytina: měděný plech