výšinné opevněné sídliště - hradiště slovanské, Hradníky, archeologické stopy

Hradiště je položeno na ostrohu při soutoku Tiché Orlice a Ostrovského potoka. Ostroh je tvořen jemnozrnným pískovcem, který na bocích tvoří zvětralé pilíře. Opevnění je dobře znatelné v jihovýchodní části ostrožny, která je zalesněna, ve své nejuzší části přepažena mohutným valem v délce 86,5 metrů, val je vysoký kolem 7 metrů a uprostřed poškozen cestou. Rovněž severní okraj hradiště je chráněn valem, v současné době porostlým ovocnými stromy. Jižní okraj hradiště stopy fortifikace nemá, chráněn je pouze strmým srázem. Na severozápadě plochy hradiště se nachází fortifikace mohutný valy s příkopem náležející již ke středověké tvrzi, umístěné na samotném konci ostrožny. Plocha je nepravidelně oválná, s delší osou SZ - JV, o rozměrech 600 x 230 metrů. Mírně se svažuje od severozápadu. V jihovýchodní části je zhruba oválná deprese, která s největší pravděpodobností představuje cisternu (dle dr. Šafáře se zde sbíhá povrchová voda pomocí puklin z celé plochy hradiště). Povrchový průzkum prokázal pouze střepy slezsko-platěnické, ovšem v květnu a červnu 1989 proběhl zjišťovací výzkum, který prokázal pozůstatky kůlových chat a rovněž hrobové jámy. Hroby vytvářely řadu ve směru JZ - SV, od sebe jsou vzdáleny zhruba 1 - 1,5 metru. Nedaleko cisterny a v destruci severního valu byly prokázány spálené kameny a cihly (mladohradištní). Tvrz : bezejmenná, na hrotu ostrožny, na východě vymezena mohutným příkopem, na který na východě navazuje výsypka. Na vnitřní ploše se zachovaly zbytky zdiva (nasucho kledeného), železné nástroje a zbroj, svědčící, stejně jako keramika pro přelom 14. a 15. století.