Celý soubor budov bývalého františkánského kláštera je situován v prostoru mezi uliví Tovačovskou a Křižnou, součást místní části Oskol, dříve předměstí Kroměříže. Vstup je umístěn na nové komunikační ose, dříve umístěné severnějším směrem. Při bráně z Tovačovské ulice je umístěn přízemní domek hlídače obdélného půdorysu dne v areálu označen jako objekt “D” z roku 1883. Podél této komunikace je dále umístěn přízemní objekt jednou zalomený, vybudovaný původně již v poslední čtvrtině 17. století s původním účelem hospodářského stavení, navazující na kapli sv. Kříže, která byla postavena ve 40. letech 17. století, přiléhající ke klášternímu chrámu. Obě budovy prošly výraznými podějšími úpravami v 19. století s jednoduchou osnovou oken s hladkým pravoúhlým ostěním a sedlových střech s pálenou krytinou. Vlastní objekt bývalého františkánského konventu se nachází na stejné straně od dnešní komunikace nepravidelného půdorysu s otevřeným západním dvorem. Fasády si zachovávají střízlivost členění, typické pro františkánské konventy hladkých ploch přerušovaných pravoúhlým okenním ostěním. Fasáda jižního křídla je členěna jedenácti okenními osami, v přízemí s umístěním hlavního průjezdu do východního dvora s valenou klenbou s výsečemi a adaptovaným oknem a dveřním otvorem s půlkruhovými záklenky. Přízemí východního dvora je členěno prosklenými arkádami, v patře s doplněným dvouosým arkýřem na konzolách. Západní dvůr byl na severní straně v roce 1875 přístavbou s dřevěnou pavlačí v patře. Severní a východní fasáda zachováva stejné základní členění, vynikající šestibokou nárožní věžící v organismu stavby. Ke kapli sv. Kříže byla směrem do prostoru bývalého hřbitova rozšířena o přístavbu výrazného středového trojbokého rizalitu s věžičkou a postranními jednoosými křídly v roce 1888 - 1889 architektem Mesenským. Ve stejné době byl vybudován i objekt městského siročince v novogotickém stylu v prostoru na sever od kaple. Areál je oddělen ohradní zdí v návaznosti na objekt “D” , kapli sv. Kříže a severní křídlo bývalého konventu. Ploše jsou směrem k siročinci sekundárně vsazeny kamenné náhrobky z bývalého hřbitova, zrušeného v roce 1859. Okrsek bývalého hřbitova je obehnán cihlovou zdí s pálenou krytinou. Součástí byl i klášterní kostel, asanovaný v devadesátých letech 18. století, stejně jako objekt studny v blízkosti šestiboké věžice na severovýchodním nároží. V roce 1926 byl na jižní straně od komplexu konventu vybudován okrasný letohrádek, po roce 1931 upraven na obytný dům přízemní obdélného půdorysu s vysunutou střední částí. Na jih od dnešní komunikace vznikly v 90. letech 20. století další dva novodobé objekty, stejně jako přízemní garáž při ohradní zdi ve styku se severním křídlem, adaptací starší prádelny z roku 1946. Interiéry přízemních prostor kolem dvorů jsou zaklenuty křížovou klenbou, v patře jsou ploché stropy s vyjímkou prostor kolem druhého dvora s trámovým záklopkovým stropem. Ve třech sálech byly zjištěny fragmenty barokní malířské výzdoby v nástropních zrcadlech. Původní sklepy jsou převážně valeně sklenuté s dochovanou klášterní studnou. Druhý otevřený dvůr byl během 19. století v důsledku různého využívání objektu doplněn nevhodnými prístavky, které byly při opravě odstraněny. V nádvorní části se na jedné straně nachází drevěná pavlač z 19. století, přízemí je pak členěno zasklenými arkádami s půlkruhovým zaklenutím. V patře jsou záklenky součástí mělké plošné profilace pod vyloženou korunní římsou, nad níž je každá strana ukončena trojúhelníkovým atikovým štítem s kruhovým terčem v poli. Střecha je jehlancovitá osmiboká se zvonicí ve vrcholu. Hlavní vchod je osazen secesními dveřmi. Ve zdi zrušeného hřbitova byly původně osazeny čtyři empírové deskové náhrobky s nápisy a letopočty 1809,1797, - ,1823. materiál: smíšené zdivo, dřevo, omítka, plech, pálená taška